Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Slova (k) roku 2018

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 3, 2018/1

Společnost Oxford Dictionaries v roce 2016 vyhlásila slovem roku výraz post-truths (postpravdivý). Frekvence jeho užívání vzrostla proti roku předchozímu o 2000 %. Patrně to souvisí s tím, jak média vnímala způsob vedení politických kampaní ve dvou důležitých volbách onoho roku – v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie a v americké volbě prezidenta. Slovo roku 2017 zatím neznám, začátkem prosince zaujímaly vysoké pozice v žebříčku frekventovaných výrazů společnosti Oxford Dictionaries alternative factsfake news.

Zdálo by se, že to s vědou nesouvisí a svědčí to pouze o napětí ve společnosti. Bohužel souvisí. Budeme-li se držet amerického prostředí, dokazuje to např. nejmenování poradce prezidenta pro vědu a naopak jmenování lobbisty Scotta Pruitta do americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA). Podobně v Rusku návrh zákona o akademii věd, který proti zákonu z roku 2013 jde ještě o krok dále, a bude-li přijat, bude i volba předsedy Ruské akademie věd podléhat schválení prezidentem Ruska (Putinem). V obou případech jde o snahu výrazněji omezit autonomii vědy a nelze se divit, že se vědci cítí ohroženi. Loňské útoky Nejvyššího kontrolního úřadu na Grantovou agenturu ČR jsou proti tomu pouhým čajíčkem.

V souvislosti s autonomií vědy se mi vybavuje epizoda z pamětí Otty Wichterleho. Když se Wichterle po 17. listopadu 1939 začal cítit ohrožen, přijal nabídku výzkumných laboratoří firmy Baťa. Vymínil si však, že téma zkoumání si bude určovat sám a také že může výsledky publikovat. A tak po nástupu v lednu 1940 pokračoval ve výzkumu, na kterém pracoval u prof. Emila Votočky. Asi po čtrnácti dnech v něm však začaly hlodat pochybnosti: Když mne tak dobře platí, neměl bych se zajímat také o to, co trápí firmu? (Plat, který Wichterle u Bati dostal, byl pětkrát nebo šestkrát vyšší, než měl jako asistent na fakultě.) Firmu zajímal nylon – polyamid, který vyvinul W. H. Carothers u firmy DuPont. Wichterlemu se brzy podařilo najít postup, jak z taveniny polyamidu táhnout vlákno. Firma výzkum celou válku tajila v oddělení nových hmot a po válce začala vyrábět silon.1)

Když na předchozí odstavce nahlížím jako na střety vyvolané netrpělivostí či nepochopením (ať už ze strany politiků nebo vědců), tak mne tato epizoda utvrzuje také v tom, že mnoho malých pramínků a potůčků se slévá v mohutný veletok lidského poznání. Doufám, že navzdory pesimistickému začátku těchto řádek bude rozum nadále trpělivě oddělovat skutečná fakta od těch „alternativních“, pravdu od polopravd a lží a že naši autoři a redakce v tomto úsilí ze sebe vydají to nejlepší. Věřím, že rok 2018 nebude vykročením k novému středověku.2)

Všem čtenářům Vesmíru přeji dobrý rok 2018.

Poznámky

1) Otto Wichterle, Paměti, Academia, Praha 2007.

2) Nikolaj A. Berďajev: Nový středověk – Úvahy o osudu Ruska a Evropy. Nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2004.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...