Aktuální číslo:

2023/2

Téma měsíce:

Propojený svět

Je francouzský král holohlavý?

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 56, 2018/1

V logice a jazykovědě si mnoho pozornosti vysloužila věta Bertranda Russella The king of France is bald (Král Francie je holohlavý). Pokud má daná věta vypovídat o aktuálním světě, v němž je Francie prezidentskou republikou, je zřejmé, že nemůže jít o větu pravdivou. V hodnocení věty o králi ovšem mezi teoretiky shoda není: podle některých badatelů jde o větu nepravdivou, podle jiných o větu nesmyslně užitou, která není ani pravdivá, ani nepravdivá. Hodnocení záporné věty The king of France is not bald (Král Francie není holohlavý) je ještě obtížnější. Uvažuje se o tom, že existují dva typy záporu: vnitřní, který se nedotýká presupozic věty, a vnější, který se jich dotýká. Věta o králi má jako presupozici (nevyslovený předpoklad, který není vlastním významem věty) existenci francouzského krále. Čteme-li danou větu ve smyslu vnitřního záporu, vyjadřuje presupozici, že existuje francouzský král, a popírá, že by měl holou hlavu. Věta se pak chápe jako nepravdivá, popř. jako nesmyslně užitá. Věta o králi pojímaná ve smyslu vnějšího záporu popírá nejen plešatost, ale i samu existenci francouzského krále, lze ji proto hodnotit jako pravdivou. Vnější zápor je možné jednoznačně vyjádřit např. takto: Francouzský král není holohlavý, protože současná Francie krále nemá.

V jazyce se většinou užívá zápor vnitřní, zachovávající presupozice věty. Vnější zápor však není jen teoretickým konstruktem (jak by se mohlo zdát), ale reálným jazykovým prostředkem, byť sporadicky užívaným. Komunikačním smyslem užití vnějšího záporu může být překvapivé vypointování dialogu: adresát sdělení neočekává, že by mluvčí záporem popíral presupozici věty. Uveďme alespoň dva příklady takové překvapivé pointy: úryvek z písně Jiřího Korna Ne, maestro a hypotetický, avšak dobře představitelný dialog.

On: Skvěle…, tak přijdete zase pozítří, slečno?
Ona: Ne, maestro.
On: Tak, ve středu?
Ona: Ne, maestro.
On: Ale proč? Chcete snad zahodit svůj talent?
Ona: Ne, maestro.
On: Tak proč? Proč nepřijdete?
Ona: Protože… už od vás nikdy neodejdu.

Albert: Půjčíš mi pero?
Bedřich: Nepůjčím. (dlouhá pauza, bez vysvětlení)
Albert: Proč?
Bedřich: Žádné totiž nemám. (směje se)

Tvar přijdete (i nepřijdete), užitý maestrem, presuponuje, že slečna není, resp. nebude v maestrově dosahu (jinak by k němu nemohla opětovně přijít). Tvar půjčíš, užitý Albertem, presuponuje, že Bedřich má pero (jinak by ho nemohl Albertovi půjčit). Záporný tvar nepřijdu, zastoupený v odpovědi slečny výrazem ne, a záporný tvar nepůjčím, užitý Bedřichem, však uvedené situace nepresuponují, což maestro i Albert zjišťují až na samém konci obou dialogů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Logika

O autorovi

Vojtěch Veselý

PhDr. Vojtěch Veselý, Ph.D., (*1981) vystudoval český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje především lexikografii a gramatice. Je členem autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

S rozumem v koncích?

S rozumem v koncích?

Přemysl Mácha, Michal Pavlásek  |  6. 2. 2023
Podle amerického sociobiologa Edwarda O. Wilsona „skutečný problém lidstva tkví v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské...
Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Petr Pyšek, Jan Pergl  |  6. 2. 2023
Kolonialismus je nejčastěji spojován s dobýváním nových území, drancováním přírodních zdrojů či zavlékáním nemocí. Patří k němu ale také masové...
Rébusy z pravěku

Rébusy z pravěku uzamčeno

Martin Oliva  |  6. 2. 2023
Byl čtvrtek 16. července 1987, když se pod radlicí těžkého buldozeru v čerstvé ornici objevil shluk kostí. Stalo se na místě, které je jen několik...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné