Aktuální číslo:

2018/1

Téma měsíce:

Exkrement

Je francouzský král holohlavý?

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 56, 2018/1

V logice a jazykovědě si mnoho pozornosti vysloužila věta Bertranda Russella The king of France is bald (Král Francie je holohlavý). Pokud má daná věta vypovídat o aktuálním světě, v němž je Francie prezidentskou republikou, je zřejmé, že nemůže jít o větu pravdivou. V hodnocení věty o králi ovšem mezi teoretiky shoda není: podle některých badatelů jde o větu nepravdivou, podle jiných o větu nesmyslně užitou, která není ani pravdivá, ani nepravdivá. Hodnocení záporné věty The king of France is not bald (Král Francie není holohlavý) je ještě obtížnější. Uvažuje se o tom, že existují dva typy záporu: vnitřní, který se nedotýká presupozic věty, a vnější, který se jich dotýká. Věta o králi má jako presupozici (nevyslovený předpoklad, který není vlastním významem věty) existenci francouzského krále. Čteme-li danou větu ve smyslu vnitřního záporu, vyjadřuje presupozici, že existuje francouzský král, a popírá, že by měl holou hlavu. Věta se pak chápe jako nepravdivá, popř. jako nesmyslně užitá. Věta o králi pojímaná ve smyslu vnějšího záporu popírá nejen plešatost, ale i samu existenci francouzského krále, lze ji proto hodnotit jako pravdivou. Vnější zápor je možné jednoznačně vyjádřit např. takto: Francouzský král není holohlavý, protože současná Francie krále nemá.

V jazyce se většinou užívá zápor vnitřní, zachovávající presupozice věty. Vnější zápor však není jen teoretickým konstruktem (jak by se mohlo zdát), ale reálným jazykovým prostředkem, byť sporadicky užívaným. Komunikačním smyslem užití vnějšího záporu může být překvapivé vypointování dialogu: adresát sdělení neočekává, že by mluvčí záporem popíral presupozici věty. Uveďme alespoň dva příklady takové překvapivé pointy: úryvek z písně Jiřího Korna Ne, maestro a hypotetický, avšak dobře představitelný dialog.

On: Skvěle…, tak přijdete zase pozítří, slečno?
Ona: Ne, maestro.
On: Tak, ve středu?
Ona: Ne, maestro.
On: Ale proč? Chcete snad zahodit svůj talent?
Ona: Ne, maestro.
On: Tak proč? Proč nepřijdete?
Ona: Protože… už od vás nikdy neodejdu.

Albert: Půjčíš mi pero?
Bedřich: Nepůjčím. (dlouhá pauza, bez vysvětlení)
Albert: Proč?
Bedřich: Žádné totiž nemám. (směje se)

Tvar přijdete (i nepřijdete), užitý maestrem, presuponuje, že slečna není, resp. nebude v maestrově dosahu (jinak by k němu nemohla opětovně přijít). Tvar půjčíš, užitý Albertem, presuponuje, že Bedřich má pero (jinak by ho nemohl Albertovi půjčit). Záporný tvar nepřijdu, zastoupený v odpovědi slečny výrazem ne, a záporný tvar nepůjčím, užitý Bedřichem, však uvedené situace nepresuponují, což maestro i Albert zjišťují až na samém konci obou dialogů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Logika

O autorovi

Vojtěch Veselý

PhDr. Vojtěch Veselý, Ph.D., (*1981) vystudoval český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje především lexikografii a gramatice. Je členem autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Spálené nemluvně patřilo k neznámé větvi lidstva

Spálené nemluvně patřilo k neznámé větvi lidstva audio

Jaroslav Petr  |  17. 1. 2018
Genom šestitýdenního novorozence, který byl pochován před více než 11 000 roky v povodí aljašské řeky Tanana, odhaluje neznámou kapitolu osídlení...
Soumrak českého školství?

Soumrak českého školství?

Český ornitolog, expert na kukačky, autor Vesmíru a dlouholetý vysokoškolský pedagog Tomáš Grim se rozhodl odejít ze školství. Důvody, které ho...
Mikrokrása

Mikrokrása

Ondřej Vrtiška  |  8. 1. 2018
Do soutěže Nikon Small World 2017 zaslali fotografové z celého světa přes dva tisíce snímků pořízených přes objektiv optického mikroskopu. Využili...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné