Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Z vegetariána kanibalem

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 385, 2017/7

Kanibalismus, tedy požírání jedinců vlastního druhu, je v přírodě docela běžným jevem. V různých podobách jej nalezneme u většiny skupin obratlovců i bezobratlých, přičemž jako první (hned po člověku) nám na mysli vytanou různí členovci, například kudlanky či snovačky. Kanibalské chování je u hmyzu i pavouků poměrně časté a většinou se projevuje v podobě pojídání vajíček či nedospělých jedinců. Méně případů se týká konzumace dospělců, obzvláště pomineme-li tzv. sexuální kanibalismus. Může však ke kanibalským projevům docházet i u vyloženého býložravce, jakým je mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)?

Asi jen málokdo se někdy nesetkal s tímto nápadným broukem, jehož žlutooranžové krovky doplňuje deset černých proužků. Mandelinka se živí bramborovou natí a je jedním z nejvýznamnějších škůdců této plodiny. Již dříve se vědělo, že imaga i larvy mandelinek občas pojídají vajíčka vlastního druhu. Everett Booth s kolegy se však rozhodli odhalit, zda by za určitých okolností mohlo docházet i k vzájemnému požírání dospělých brouků. Pokusili se takové chování navodit v laboratorních podmínkách prostřednictvím různých stresových situací, například hladověním nebo nahloučením jedinců na malém prostoru.

Pokusy provedené s čerstvě vykuklenými dospělci odhalily, že obě situace k projevům kanibalismu vést opravdu mohou. Dále se například ukázalo to, že častěji jsou napadáni samci, což však autoři přičítají skutečnosti, že samci jsou obvykle menší než samice. Zajímavé bylo i zjištění, že pokud měl brouk na výběr mezi dospělou mandelinkou a moučným červem, zvolil obvykle svého příbuzného. Podle různých studií to může souviset s tím, že příbuzný jedinec často poskytuje hodnotnější zdroj živin, ale význam může mít i fakt, že kořist vůní a chutí připomíná preferovanou rostlinnou potravu. Za důležitý považují autoři výsledek, že pravděpodobnost napadení se zvýší, je-li tělo brouka nějakým způsobem poškozeno. U jedinců, kteří se uchýlili ke kanibalismu, pak během hladovění klesla celková hmotnost těla méně než u těch, jež je nenapodobili.

Výsledky tak podporují hypotézu, že kanibalismus může být vhodnou strategií, která mandelinkám umožní přečkat období, kdy populace čelí nedostatku potravy. Nicméně je třeba zdůraznit, že veškeré výsledky byly dosaženy v laboratorních – tedy nepřirozených – podmínkách a že situace v přírodě může být docela odlišná.

Booth, E. et al., Insect Science, DOI: 10.1111/1744-7917.12286

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Vesmir.cz v novém

Vesmir.cz v novém

redakce  |  7. 11. 2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, navštěvujete-li web časopisu Vesmír pravidelně, jste dnes možná trochu překvapeni. Nebojte, jste tu správně, to...
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné