Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Z vegetariána kanibalem

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 385, 2017/7

Kanibalismus, tedy požírání jedinců vlastního druhu, je v přírodě docela běžným jevem. V různých podobách jej nalezneme u většiny skupin obratlovců i bezobratlých, přičemž jako první (hned po člověku) nám na mysli vytanou různí členovci, například kudlanky či snovačky. Kanibalské chování je u hmyzu i pavouků poměrně časté a většinou se projevuje v podobě pojídání vajíček či nedospělých jedinců. Méně případů se týká konzumace dospělců, obzvláště pomineme-li tzv. sexuální kanibalismus. Může však ke kanibalským projevům docházet i u vyloženého býložravce, jakým je mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)?

Asi jen málokdo se někdy nesetkal s tímto nápadným broukem, jehož žlutooranžové krovky doplňuje deset černých proužků. Mandelinka se živí bramborovou natí a je jedním z nejvýznamnějších škůdců této plodiny. Již dříve se vědělo, že imaga i larvy mandelinek občas pojídají vajíčka vlastního druhu. Everett Booth s kolegy se však rozhodli odhalit, zda by za určitých okolností mohlo docházet i k vzájemnému požírání dospělých brouků. Pokusili se takové chování navodit v laboratorních podmínkách prostřednictvím různých stresových situací, například hladověním nebo nahloučením jedinců na malém prostoru.

Pokusy provedené s čerstvě vykuklenými dospělci odhalily, že obě situace k projevům kanibalismu vést opravdu mohou. Dále se například ukázalo to, že častěji jsou napadáni samci, což však autoři přičítají skutečnosti, že samci jsou obvykle menší než samice. Zajímavé bylo i zjištění, že pokud měl brouk na výběr mezi dospělou mandelinkou a moučným červem, zvolil obvykle svého příbuzného. Podle různých studií to může souviset s tím, že příbuzný jedinec často poskytuje hodnotnější zdroj živin, ale význam může mít i fakt, že kořist vůní a chutí připomíná preferovanou rostlinnou potravu. Za důležitý považují autoři výsledek, že pravděpodobnost napadení se zvýší, je-li tělo brouka nějakým způsobem poškozeno. U jedinců, kteří se uchýlili ke kanibalismu, pak během hladovění klesla celková hmotnost těla méně než u těch, jež je nenapodobili.

Výsledky tak podporují hypotézu, že kanibalismus může být vhodnou strategií, která mandelinkám umožní přečkat období, kdy populace čelí nedostatku potravy. Nicméně je třeba zdůraznit, že veškeré výsledky byly dosaženy v laboratorních – tedy nepřirozených – podmínkách a že situace v přírodě může být docela odlišná.

Booth, E. et al., Insect Science, DOI: 10.1111/1744-7917.12286

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...