Z vegetariána kanibalem

Kanibalismus, tedy požírání jedinců vlastního druhu, je v přírodě docela běžným jevem. V různých podobách jej nalezneme u většiny skupin obratlovců i bezobratlých, přičemž jako první (hned po člověku) nám na mysli vytanou různí členovci, například kudlanky či snovačky. Kanibalské chování je u hmyzu i pavouků poměrně časté a většinou se projevuje v podobě pojídání vajíček či nedospělých jedinců. Méně případů se týká konzumace dospělců, obzvláště pomineme-li tzv. sexuální kanibalismus. Může však ke kanibalským projevům docházet i u vyloženého býložravce, jakým je mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)?

Asi jen málokdo se někdy nesetkal s tímto nápadným broukem, jehož žlutooranžové krovky doplňuje deset černých proužků. Mandelinka se živí bramborovou natí a je jedním z nejvýznamnějších škůdců této plodiny. Již dříve se vědělo, že imaga i larvy mandelinek občas pojídají vajíčka vlastního druhu. Everett Booth s kolegy se však rozhodli odhalit, zda by za určitých okolností mohlo docházet i k vzájemnému požírání dospělých brouků. Pokusili se takové chování navodit v laboratorních podmínkách prostřednictvím různých stresových situací, například hladověním nebo nahloučením jedinců na malém prostoru.

Pokusy provedené s čerstvě vykuklenými dospělci odhalily, že obě situace k projevům kanibalismu vést opravdu mohou. Dále se například ukázalo to, že častěji jsou napadáni samci, což však autoři přičítají skutečnosti, že samci jsou obvykle menší než samice. Zajímavé bylo i zjištění, že pokud měl brouk na výběr mezi dospělou mandelinkou a moučným červem, zvolil obvykle svého příbuzného. Podle různých studií to může souviset s tím, že příbuzný jedinec často poskytuje hodnotnější zdroj živin, ale význam může mít i fakt, že kořist vůní a chutí připomíná preferovanou rostlinnou potravu. Za důležitý považují autoři výsledek, že pravděpodobnost napadení se zvýší, je-li tělo brouka nějakým způsobem poškozeno. U jedinců, kteří se uchýlili ke kanibalismu, pak během hladovění klesla celková hmotnost těla méně než u těch, jež je nenapodobili.

Výsledky tak podporují hypotézu, že kanibalismus může být vhodnou strategií, která mandelinkám umožní přečkat období, kdy populace čelí nedostatku potravy. Nicméně je třeba zdůraznit, že veškeré výsledky byly dosaženy v laboratorních – tedy nepřirozených – podmínkách a že situace v přírodě může být docela odlišná.

Booth, E. et al., Insect Science, DOI: 10.1111/1744-7917.12286