Tajemné písmeno

Čtenářku Vesmíru Lidmilu Fričovou z Berouna zaujal tento technický prostředek především ve chvíli, kdy se na její žárovce objevil šedomodrý obrazec ve tvaru písmene M. „Nikdy se mi nic podobného nestalo, ani nikdo z mých známých nic podobného neviděl. Žárovka byla v lampě sklem nahoru (svisle) a nepraskla nijak dramaticky, prostě jen zhasla. Spirálka v ní neměla tvar písmene M, ale spíše otevřené hranaté U (na čtyřech drátkách zespoda),“ upřesnila čtenářka v dopisu, který spolu s fotografií zaslala redakci.

Co se asi stalo

Pro vysvětlení původu podivného obrazce je důležitý vznik praskliny. Po jejím vytvoření začal dovnitř baňky pomalu pronikat vzduch. Dokud byla žárovka zhasnutá, nijak se to neprojevovalo, ale poté, co ji čtenářka rozsvítila, se wolframové vlákno zahřálo na vysokou teplotu, při níž wolfram reaguje se vzdušným kyslíkem za vzniku několika oxidů ve formě jemného prášku různých barev. Tyto sloučeniny nemají téměř žádnou soudržnost, proto se vlákno takřka okamžitě rozpadlo. V té chvíli byl ovšem plyn v okolí vlákna již zahřátý na vysokou teplotu a uvnitř baňky rychle stoupal vzhůru. Toto proudění uchvátilo práškové sloučeniny wolframu a začalo je unášet vzhůru, kde se nakonec usadily na vnitřní stěně baňky za vzniku zajímavé kresby.

Tvar písmene M, který na baňce pozorujeme, souvisí s původním tvarem vlákna i s tím, jak se prášek v baňce pohyboval před usazením. Dva ostré hroty na vrcholu písmene M nejspíše pocházejí z ohybů vlákna ve dvou místech jeho podepření tenkými drátky, průhyb uprostřed mezi „nožičkami“ písmene M pak pochází patrně z průhybu vlákna mezi podpěrkami vlivem zemské přitažlivosti. Při pohybu prášku se tento kousek vlákna nejspíš natočil a výsledkem je silný průhyb uprostřed písmene M. Za popsaný jev ve čtenářčině žárovce vděčíme nejen náhodě, která dala vzniknout zmíněnému obrazci, ale také sérii rozhodnutí, jež učinili ti, kdo žárovku vyvinuli až do dnešní podoby. Byla to rozhodnutí, která rozhodně také stojí za zmínku.