i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Perské kanáty a klimatická změna

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 410, 2017/7

Střední východ je oblast s aridním a semiaridním klimatem a místní nízké srážky jsou navíc obvykle koncentrovány do krátkého časového období. Proto zde byly budovány už v časech Perské říše složité hydraulické stavby zvané kanáty

Kanát je často mnohakilometrová horizontální chodba, která obvykle začíná v náplavových kuželech horské oblasti relativně bohatší na srážky včetně srážek sněhových (obr. 1). Typická výška kanátu je 1,5 m, šířka 1 m. Sklon kanátu, který určuje rychlost proudění a tím i průtok přiváděné vody, je jen okolo 1 m na 1000 m délky. Při vyšším sklonu by proudění bylo příliš rychlé a docházelo by k větší erozi stěn. Na počátku kanátu je tzv. mateřský vrt, který je 30–100 m hluboký a do kanátu přivádí vodu. Typickým rysem kanátu jsou vertikální šachty kolmé k tunelu přivádějícím vodu. Ty jsou rozmístěny v intervalech 20–30 m a při stavbě sloužily k vynášení zeminy a k ventilaci, později umožňují přístup a údržbu. Na povrchu je lze rozeznat podle hromad vytěžené zeminy (obr. 2). V závislosti na vzdálenosti vodních zdrojů mohou mít kanáty délku až 70 km, obvykle 9–16 km.

I když v současné době je podzemní voda čerpána především z vrtů, mají kanáty v porovnání s vrty řadu výhod. Především není třeba žádná energie k čerpání vody, protože voda v kanátu teče na základě gravitace. Nemůže také docházet, jako v případě čerpaných vrtů, ke snížení hladiny podzemní vody ve velké vzdálenosti od nich, protože vliv kanátu na hladinu podzemní vody v okolí je poměrně malý. Jejich údržba je také v porovnání s vrty levnější a vydrží fungovat déle. Mnohé kanáty vybudované ve starověku jsou funkční i v současnosti.

Nyní vidíte 39 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...