Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Perské kanáty a klimatická změna

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 410, 2017/7

Střední východ je oblast s aridním a semiaridním klimatem a místní nízké srážky jsou navíc obvykle koncentrovány do krátkého časového období. Proto zde byly budovány už v časech Perské říše složité hydraulické stavby zvané kanáty

Kanát je často mnohakilometrová horizontální chodba, která obvykle začíná v náplavových kuželech horské oblasti relativně bohatší na srážky včetně srážek sněhových (obr. 1). Typická výška kanátu je 1,5 m, šířka 1 m. Sklon kanátu, který určuje rychlost proudění a tím i průtok přiváděné vody, je jen okolo 1 m na 1000 m délky. Při vyšším sklonu by proudění bylo příliš rychlé a docházelo by k větší erozi stěn. Na počátku kanátu je tzv. mateřský vrt, který je 30–100 m hluboký a do kanátu přivádí vodu. Typickým rysem kanátu jsou vertikální šachty kolmé k tunelu přivádějícím vodu. Ty jsou rozmístěny v intervalech 20–30 m a při stavbě sloužily k vynášení zeminy a k ventilaci, později umožňují přístup a údržbu. Na povrchu je lze rozeznat podle hromad vytěžené zeminy (obr. 2). V závislosti na vzdálenosti vodních zdrojů mohou mít kanáty délku až 70 km, obvykle 9–16 km.

I když v současné době je podzemní voda čerpána především z vrtů, mají kanáty v porovnání s vrty řadu výhod. Především není třeba žádná energie k čerpání vody, protože voda v kanátu teče na základě gravitace. Nemůže také docházet, jako v případě čerpaných vrtů, ke snížení hladiny podzemní vody ve velké vzdálenosti od nich, protože vliv kanátu na hladinu podzemní vody v okolí je poměrně malý. Jejich údržba je také v porovnání s vrty levnější a vydrží fungovat déle. Mnohé kanáty vybudované ve starověku jsou funkční i v současnosti.

Nyní vidíte 39 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...