i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Perské kanáty a klimatická změna

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 410, 2017/7

Střední východ je oblast s aridním a semiaridním klimatem a místní nízké srážky jsou navíc obvykle koncentrovány do krátkého časového období. Proto zde byly budovány už v časech Perské říše složité hydraulické stavby zvané kanáty

Kanát je často mnohakilometrová horizontální chodba, která obvykle začíná v náplavových kuželech horské oblasti relativně bohatší na srážky včetně srážek sněhových (obr. 1). Typická výška kanátu je 1,5 m, šířka 1 m. Sklon kanátu, který určuje rychlost proudění a tím i průtok přiváděné vody, je jen okolo 1 m na 1000 m délky. Při vyšším sklonu by proudění bylo příliš rychlé a docházelo by k větší erozi stěn. Na počátku kanátu je tzv. mateřský vrt, který je 30–100 m hluboký a do kanátu přivádí vodu. Typickým rysem kanátu jsou vertikální šachty kolmé k tunelu přivádějícím vodu. Ty jsou rozmístěny v intervalech 20–30 m a při stavbě sloužily k vynášení zeminy a k ventilaci, později umožňují přístup a údržbu. Na povrchu je lze rozeznat podle hromad vytěžené zeminy (obr. 2). V závislosti na vzdálenosti vodních zdrojů mohou mít kanáty délku až 70 km, obvykle 9–16 km.

I když v současné době je podzemní voda čerpána především z vrtů, mají kanáty v porovnání s vrty řadu výhod. Především není třeba žádná energie k čerpání vody, protože voda v kanátu teče na základě gravitace. Nemůže také docházet, jako v případě čerpaných vrtů, ke snížení hladiny podzemní vody ve velké vzdálenosti od nich, protože vliv kanátu na hladinu podzemní vody v okolí je poměrně malý. Jejich údržba je také v porovnání s vrty levnější a vydrží fungovat déle. Mnohé kanáty vybudované ve starověku jsou funkční i v současnosti.

Nyní vidíte 39 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné