i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Perské kanáty a klimatická změna

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 410, 2017/7

Střední východ je oblast s aridním a semiaridním klimatem a místní nízké srážky jsou navíc obvykle koncentrovány do krátkého časového období. Proto zde byly budovány už v časech Perské říše složité hydraulické stavby zvané kanáty

Kanát je často mnohakilometrová horizontální chodba, která obvykle začíná v náplavových kuželech horské oblasti relativně bohatší na srážky včetně srážek sněhových (obr. 1). Typická výška kanátu je 1,5 m, šířka 1 m. Sklon kanátu, který určuje rychlost proudění a tím i průtok přiváděné vody, je jen okolo 1 m na 1000 m délky. Při vyšším sklonu by proudění bylo příliš rychlé a docházelo by k větší erozi stěn. Na počátku kanátu je tzv. mateřský vrt, který je 30–100 m hluboký a do kanátu přivádí vodu. Typickým rysem kanátu jsou vertikální šachty kolmé k tunelu přivádějícím vodu. Ty jsou rozmístěny v intervalech 20–30 m a při stavbě sloužily k vynášení zeminy a k ventilaci, později umožňují přístup a údržbu. Na povrchu je lze rozeznat podle hromad vytěžené zeminy (obr. 2). V závislosti na vzdálenosti vodních zdrojů mohou mít kanáty délku až 70 km, obvykle 9–16 km.

I když v současné době je podzemní voda čerpána především z vrtů, mají kanáty v porovnání s vrty řadu výhod. Především není třeba žádná energie k čerpání vody, protože voda v kanátu teče na základě gravitace. Nemůže také docházet, jako v případě čerpaných vrtů, ke snížení hladiny podzemní vody ve velké vzdálenosti od nich, protože vliv kanátu na hladinu podzemní vody v okolí je poměrně malý. Jejich údržba je také v porovnání s vrty levnější a vydrží fungovat déle. Mnohé kanáty vybudované ve starověku jsou funkční i v současnosti.

Nyní vidíte 39 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné