Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Co podle lišejníků pozná zálesák a co ekolog?

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 380, 2017/7

Podle lišejníků na kůře stromů dokázal prý správný zálesák určit řadu důležitých informací pro orientaci v divoké přírodě. Ekologové, jak se zdá, za nimi nezůstali příliš pozadu. Lišejníky jsou známými bioindikátory prostředí, mohly by tedy indikovat i změny globálního klimatu v horském prostředí. S touto myšlenkou se na druhové zastoupení lišejníků zaměřila studie provedená v blízkosti výškové hranice lesa.

Tato hranice se především vlivem globálního oteplování posunuje směrem do vyšších nadmořských výšek. Při hranici lesa jsou od sebe jednotlivé stromy vzdálenější, porost je rozvolněný a vzdálenější je i porost zapojeného lesa. Jak se ukázalo, rychlost postupu vzhůru, vzdálenost stromů od sebe i od zapojeného lesa a velikost stromů jsou zásadními parametry pro osidlování epifytickými lišejníky.

Již postup hranice lesa 0,3 m za rok je příliš vysoká rychlost, která se negativně projevuje na společenstvech lišejníků. Některé jejich druhy se totiž rychlosti změn podmínek nejsou schopny přizpůsobit. Jedná se například o foliózní růstové formy lišejníků a druhy s cyanobakterií jako fotobiontem, které jsou vázané na vnitřní prostředí lesa. Druhová diverzita lišejníků na vzhůru postupující rozvolněné hranici lesa je nižší a jejich druhová kompozice je jen omezeným výběrem druhů z druhově bohatých stabilních lesních lišejníkových společenstev.

Pozorované omezené množství druhů lišejníků specializovaných na lesní prostředí je aplikovatelné nejen na tuto skupinu organismů, ale i na další lesní druhy s nižší migrační schopností. Pokud tedy k vzestupu horní hranice lesa dochází příliš rychle, řada druhů zůstává pozadu a druhová bohatost nejen lišejníků je mnohem nižší než na hranici stabilní. Zbývá jenom dodat, že studie byla provedena v Centrálním pohoří Tchaj-wanu. Otázkou tedy zůstává, zda se na tento trend mohou spolehnout zálesáci i ekologové celosvětově.

S. Greenwood et al., J. Biogeogr., DOI: 10.1111/jbi.12776

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné