Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Co podle lišejníků pozná zálesák a co ekolog?

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 380, 2017/7

Podle lišejníků na kůře stromů dokázal prý správný zálesák určit řadu důležitých informací pro orientaci v divoké přírodě. Ekologové, jak se zdá, za nimi nezůstali příliš pozadu. Lišejníky jsou známými bioindikátory prostředí, mohly by tedy indikovat i změny globálního klimatu v horském prostředí. S touto myšlenkou se na druhové zastoupení lišejníků zaměřila studie provedená v blízkosti výškové hranice lesa.

Tato hranice se především vlivem globálního oteplování posunuje směrem do vyšších nadmořských výšek. Při hranici lesa jsou od sebe jednotlivé stromy vzdálenější, porost je rozvolněný a vzdálenější je i porost zapojeného lesa. Jak se ukázalo, rychlost postupu vzhůru, vzdálenost stromů od sebe i od zapojeného lesa a velikost stromů jsou zásadními parametry pro osidlování epifytickými lišejníky.

Již postup hranice lesa 0,3 m za rok je příliš vysoká rychlost, která se negativně projevuje na společenstvech lišejníků. Některé jejich druhy se totiž rychlosti změn podmínek nejsou schopny přizpůsobit. Jedná se například o foliózní růstové formy lišejníků a druhy s cyanobakterií jako fotobiontem, které jsou vázané na vnitřní prostředí lesa. Druhová diverzita lišejníků na vzhůru postupující rozvolněné hranici lesa je nižší a jejich druhová kompozice je jen omezeným výběrem druhů z druhově bohatých stabilních lesních lišejníkových společenstev.

Pozorované omezené množství druhů lišejníků specializovaných na lesní prostředí je aplikovatelné nejen na tuto skupinu organismů, ale i na další lesní druhy s nižší migrační schopností. Pokud tedy k vzestupu horní hranice lesa dochází příliš rychle, řada druhů zůstává pozadu a druhová bohatost nejen lišejníků je mnohem nižší než na hranici stabilní. Zbývá jenom dodat, že studie byla provedena v Centrálním pohoří Tchaj-wanu. Otázkou tedy zůstává, zda se na tento trend mohou spolehnout zálesáci i ekologové celosvětově.

S. Greenwood et al., J. Biogeogr., DOI: 10.1111/jbi.12776

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...