Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Co podle lišejníků pozná zálesák a co ekolog?

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 380, 2017/7

Podle lišejníků na kůře stromů dokázal prý správný zálesák určit řadu důležitých informací pro orientaci v divoké přírodě. Ekologové, jak se zdá, za nimi nezůstali příliš pozadu. Lišejníky jsou známými bioindikátory prostředí, mohly by tedy indikovat i změny globálního klimatu v horském prostředí. S touto myšlenkou se na druhové zastoupení lišejníků zaměřila studie provedená v blízkosti výškové hranice lesa.

Tato hranice se především vlivem globálního oteplování posunuje směrem do vyšších nadmořských výšek. Při hranici lesa jsou od sebe jednotlivé stromy vzdálenější, porost je rozvolněný a vzdálenější je i porost zapojeného lesa. Jak se ukázalo, rychlost postupu vzhůru, vzdálenost stromů od sebe i od zapojeného lesa a velikost stromů jsou zásadními parametry pro osidlování epifytickými lišejníky.

Již postup hranice lesa 0,3 m za rok je příliš vysoká rychlost, která se negativně projevuje na společenstvech lišejníků. Některé jejich druhy se totiž rychlosti změn podmínek nejsou schopny přizpůsobit. Jedná se například o foliózní růstové formy lišejníků a druhy s cyanobakterií jako fotobiontem, které jsou vázané na vnitřní prostředí lesa. Druhová diverzita lišejníků na vzhůru postupující rozvolněné hranici lesa je nižší a jejich druhová kompozice je jen omezeným výběrem druhů z druhově bohatých stabilních lesních lišejníkových společenstev.

Pozorované omezené množství druhů lišejníků specializovaných na lesní prostředí je aplikovatelné nejen na tuto skupinu organismů, ale i na další lesní druhy s nižší migrační schopností. Pokud tedy k vzestupu horní hranice lesa dochází příliš rychle, řada druhů zůstává pozadu a druhová bohatost nejen lišejníků je mnohem nižší než na hranici stabilní. Zbývá jenom dodat, že studie byla provedena v Centrálním pohoří Tchaj-wanu. Otázkou tedy zůstává, zda se na tento trend mohou spolehnout zálesáci i ekologové celosvětově.

S. Greenwood et al., J. Biogeogr., DOI: 10.1111/jbi.12776

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné