Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Co podle lišejníků pozná zálesák a co ekolog?

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 380, 2017/7

Podle lišejníků na kůře stromů dokázal prý správný zálesák určit řadu důležitých informací pro orientaci v divoké přírodě. Ekologové, jak se zdá, za nimi nezůstali příliš pozadu. Lišejníky jsou známými bioindikátory prostředí, mohly by tedy indikovat i změny globálního klimatu v horském prostředí. S touto myšlenkou se na druhové zastoupení lišejníků zaměřila studie provedená v blízkosti výškové hranice lesa.

Tato hranice se především vlivem globálního oteplování posunuje směrem do vyšších nadmořských výšek. Při hranici lesa jsou od sebe jednotlivé stromy vzdálenější, porost je rozvolněný a vzdálenější je i porost zapojeného lesa. Jak se ukázalo, rychlost postupu vzhůru, vzdálenost stromů od sebe i od zapojeného lesa a velikost stromů jsou zásadními parametry pro osidlování epifytickými lišejníky.

Již postup hranice lesa 0,3 m za rok je příliš vysoká rychlost, která se negativně projevuje na společenstvech lišejníků. Některé jejich druhy se totiž rychlosti změn podmínek nejsou schopny přizpůsobit. Jedná se například o foliózní růstové formy lišejníků a druhy s cyanobakterií jako fotobiontem, které jsou vázané na vnitřní prostředí lesa. Druhová diverzita lišejníků na vzhůru postupující rozvolněné hranici lesa je nižší a jejich druhová kompozice je jen omezeným výběrem druhů z druhově bohatých stabilních lesních lišejníkových společenstev.

Pozorované omezené množství druhů lišejníků specializovaných na lesní prostředí je aplikovatelné nejen na tuto skupinu organismů, ale i na další lesní druhy s nižší migrační schopností. Pokud tedy k vzestupu horní hranice lesa dochází příliš rychle, řada druhů zůstává pozadu a druhová bohatost nejen lišejníků je mnohem nižší než na hranici stabilní. Zbývá jenom dodat, že studie byla provedena v Centrálním pohoří Tchaj-wanu. Otázkou tedy zůstává, zda se na tento trend mohou spolehnout zálesáci i ekologové celosvětově.

S. Greenwood et al., J. Biogeogr., DOI: 10.1111/jbi.12776

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...