Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Nová chuť: škrobová

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 316, 2017/6

Škrob je polymer složený z mnoha molekul glukózy. Snadno se hydrolyzuje působením amyláz, enzymů patřících do výbavy rostlin, živočichů i hub. Nejdříve na fragmenty různé délky, nazývané dextriny, nakonec přes disacharid maltózu až na glukózu. Díky slinné amyláze, známé jako ptyalin, započíná proces trávení už v ústní dutině.

Samotný škrob je bez chuti. Informaci o jeho přítomnosti (výživné hodnotě) v potravě zprostředkují produkty hydrolýzy. Menší dextriny jsou nasládlé, maltóza a glukóza jsou sladké. U hlodavců je již nějaký čas zřejmé, že škrob rozpoznávají nezávisle na sladkosti produktů jeho hydrolýzy (A. Scalfani: Appetite, DOI: 10.1016/j.appet.2004.03.007).

Studie Triny J. Lapisové z Oregonské státní univerzity (USA) přináší doklady toho, že podobný, na receptorech sladké chuti nezávislý systém má i člověk. Studie se účastnilo jedenáct žen a jedenáct mužů ve věku mezi 18 a 45 lety vybraných tak, aby netrpěli žádným systémovým ovlivněním nebo ztrátou smyslového vnímání (nekuřáci se zdravou ústní dutinou, bez piercingů, bez potravinových alergií, diabetu, těhotenství atd.). Účastníci hodnotili chuť dextrinů složených ze 7, 14 a 44 jednotek glukózy ve srovnání s glukózou, maltózou a sukralózou. Při některých sezeních byla spolu s testovanými látkami podávána akarbóza (inhibitor amylázy, brání hydrolýze dextrinů na menší, sladší sacharidy) a laktisol (inhibitor receptoru pro vnímání sladké chuti). Koncentrace látek byly tak nízké, že mezi roztoky nebyly znatelné rozdíly ve viskozitě.

Samotná glukóza a maltóza se účastníkům studie jevily jako „ocukrovaná voda“, v sukralóze rozpoznali umělé sladidlo. Při podání spolu s laktisolem nebyly jejich roztoky odlišeny od čisté vody. Chuti dextrinů popisoval pestřejší slovník jako podobné škrobu, kořenové zelenině, kukuřici, chlebu nebo těstovinám. Laktisol tyto vjemy nerušil. Účastníci se rovněž shodli, že dextriny se ve svých chutích navzájem liší více než testovaná sladidla.

Lapis T. J. et al., Chemical Senses, DOI: 10.1093/chemse/bjw088

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné