Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Nová chuť: škrobová

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 316, 2017/6

Škrob je polymer složený z mnoha molekul glukózy. Snadno se hydrolyzuje působením amyláz, enzymů patřících do výbavy rostlin, živočichů i hub. Nejdříve na fragmenty různé délky, nazývané dextriny, nakonec přes disacharid maltózu až na glukózu. Díky slinné amyláze, známé jako ptyalin, započíná proces trávení už v ústní dutině.

Samotný škrob je bez chuti. Informaci o jeho přítomnosti (výživné hodnotě) v potravě zprostředkují produkty hydrolýzy. Menší dextriny jsou nasládlé, maltóza a glukóza jsou sladké. U hlodavců je již nějaký čas zřejmé, že škrob rozpoznávají nezávisle na sladkosti produktů jeho hydrolýzy (A. Scalfani: Appetite, DOI: 10.1016/j.appet.2004.03.007).

Studie Triny J. Lapisové z Oregonské státní univerzity (USA) přináší doklady toho, že podobný, na receptorech sladké chuti nezávislý systém má i člověk. Studie se účastnilo jedenáct žen a jedenáct mužů ve věku mezi 18 a 45 lety vybraných tak, aby netrpěli žádným systémovým ovlivněním nebo ztrátou smyslového vnímání (nekuřáci se zdravou ústní dutinou, bez piercingů, bez potravinových alergií, diabetu, těhotenství atd.). Účastníci hodnotili chuť dextrinů složených ze 7, 14 a 44 jednotek glukózy ve srovnání s glukózou, maltózou a sukralózou. Při některých sezeních byla spolu s testovanými látkami podávána akarbóza (inhibitor amylázy, brání hydrolýze dextrinů na menší, sladší sacharidy) a laktisol (inhibitor receptoru pro vnímání sladké chuti). Koncentrace látek byly tak nízké, že mezi roztoky nebyly znatelné rozdíly ve viskozitě.

Samotná glukóza a maltóza se účastníkům studie jevily jako „ocukrovaná voda“, v sukralóze rozpoznali umělé sladidlo. Při podání spolu s laktisolem nebyly jejich roztoky odlišeny od čisté vody. Chuti dextrinů popisoval pestřejší slovník jako podobné škrobu, kořenové zelenině, kukuřici, chlebu nebo těstovinám. Laktisol tyto vjemy nerušil. Účastníci se rovněž shodli, že dextriny se ve svých chutích navzájem liší více než testovaná sladidla.

Lapis T. J. et al., Chemical Senses, DOI: 10.1093/chemse/bjw088

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK.V Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývá flavonoidy a steroidy. Podílel se na vývoji řady imunoanalytických metod pro tyto látky ve formátech RIA, ELISA a DELFIA.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné