Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Nová chuť: škrobová

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 316, 2017/6

Škrob je polymer složený z mnoha molekul glukózy. Snadno se hydrolyzuje působením amyláz, enzymů patřících do výbavy rostlin, živočichů i hub. Nejdříve na fragmenty různé délky, nazývané dextriny, nakonec přes disacharid maltózu až na glukózu. Díky slinné amyláze, známé jako ptyalin, započíná proces trávení už v ústní dutině.

Samotný škrob je bez chuti. Informaci o jeho přítomnosti (výživné hodnotě) v potravě zprostředkují produkty hydrolýzy. Menší dextriny jsou nasládlé, maltóza a glukóza jsou sladké. U hlodavců je již nějaký čas zřejmé, že škrob rozpoznávají nezávisle na sladkosti produktů jeho hydrolýzy (A. Scalfani: Appetite, DOI: 10.1016/j.appet.2004.03.007).

Studie Triny J. Lapisové z Oregonské státní univerzity (USA) přináší doklady toho, že podobný, na receptorech sladké chuti nezávislý systém má i člověk. Studie se účastnilo jedenáct žen a jedenáct mužů ve věku mezi 18 a 45 lety vybraných tak, aby netrpěli žádným systémovým ovlivněním nebo ztrátou smyslového vnímání (nekuřáci se zdravou ústní dutinou, bez piercingů, bez potravinových alergií, diabetu, těhotenství atd.). Účastníci hodnotili chuť dextrinů složených ze 7, 14 a 44 jednotek glukózy ve srovnání s glukózou, maltózou a sukralózou. Při některých sezeních byla spolu s testovanými látkami podávána akarbóza (inhibitor amylázy, brání hydrolýze dextrinů na menší, sladší sacharidy) a laktisol (inhibitor receptoru pro vnímání sladké chuti). Koncentrace látek byly tak nízké, že mezi roztoky nebyly znatelné rozdíly ve viskozitě.

Samotná glukóza a maltóza se účastníkům studie jevily jako „ocukrovaná voda“, v sukralóze rozpoznali umělé sladidlo. Při podání spolu s laktisolem nebyly jejich roztoky odlišeny od čisté vody. Chuti dextrinů popisoval pestřejší slovník jako podobné škrobu, kořenové zelenině, kukuřici, chlebu nebo těstovinám. Laktisol tyto vjemy nerušil. Účastníci se rovněž shodli, že dextriny se ve svých chutích navzájem liší více než testovaná sladidla.

Lapis T. J. et al., Chemical Senses, DOI: 10.1093/chemse/bjw088

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...