Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kdo nemočí, nevyhraje

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 315, 2017/6

Živočichové si vzájemnou nelibost dávají najevo různými způsoby. Nejnápadnější projevy agresivního chování jsou nepochybně optické či zvukové. Takové signály byly i díky své přístupnosti našim vlastním smyslům prostudovány velmi důkladně u nejrůznějších druhů, což však neznamená, že by již v tomto ohledu nebylo kde bádat.

Nicméně trochu stranou zůstává komunikace chemická, což se rozhodli napravit vědci z Bernské univerzity. Ve své studii se zaměřili na pestřence zubatého (Neolamprologus pulcher) z čeledi vrubozubcovitých (Cichlidae). Do akvária umístili dva jedince zmíněného druhu, jednoho menšího a druhého většího, a oddělili je od sebe přepážkou, která v jednom případě umožňovala pouze vizuální kontakt, v druhém pak i chemický. Jelikož se u této ryby šíří chemické signály nejspíše močí, obarvili ji výzkumníci speciálním barvivem, aby mohli sledovat, kolik jí ta která ryba v průběhu pokusu vyloučí.

A jak to dopadlo? Krom vizuálně patrných projevů značících agresivní chování došlo i k nápadnému vylučování moči, přičemž u jedinců, kteří byli odděleni přepážkou zabraňující v chemické komunikaci (průniku moči od jedné ryby k druhé), docházelo ve snaze dostat signál k protivníkovi k prokazatelně intenzivnějšímu vylučování moči a drobnější rybky se při absenci tohoto signálu neostýchaly útočit na své mohutnější protivníky. Projevy agresivního chování jsou tak u pestřence zubatého nepochybně značně závislé na chemických signálech přenášených močí a chemická komunikace hraje v životě těchto cichlid nezastupitelnou úlohu. Nabízí se otázka, jestli jsme podobný typ signalizace nepřehlédli i u mnoha dalších druhů.

D. M. Bayani et al., Behavioral Ecology and Sociobiology, DOI: 10.1007/s00265-016-2260-6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....