Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Kdo nemočí, nevyhraje

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 315, 2017/6

Živočichové si vzájemnou nelibost dávají najevo různými způsoby. Nejnápadnější projevy agresivního chování jsou nepochybně optické či zvukové. Takové signály byly i díky své přístupnosti našim vlastním smyslům prostudovány velmi důkladně u nejrůznějších druhů, což však neznamená, že by již v tomto ohledu nebylo kde bádat.

Nicméně trochu stranou zůstává komunikace chemická, což se rozhodli napravit vědci z Bernské univerzity. Ve své studii se zaměřili na pestřence zubatého (Neolamprologus pulcher) z čeledi vrubozubcovitých (Cichlidae). Do akvária umístili dva jedince zmíněného druhu, jednoho menšího a druhého většího, a oddělili je od sebe přepážkou, která v jednom případě umožňovala pouze vizuální kontakt, v druhém pak i chemický. Jelikož se u této ryby šíří chemické signály nejspíše močí, obarvili ji výzkumníci speciálním barvivem, aby mohli sledovat, kolik jí ta která ryba v průběhu pokusu vyloučí.

A jak to dopadlo? Krom vizuálně patrných projevů značících agresivní chování došlo i k nápadnému vylučování moči, přičemž u jedinců, kteří byli odděleni přepážkou zabraňující v chemické komunikaci (průniku moči od jedné ryby k druhé), docházelo ve snaze dostat signál k protivníkovi k prokazatelně intenzivnějšímu vylučování moči a drobnější rybky se při absenci tohoto signálu neostýchaly útočit na své mohutnější protivníky. Projevy agresivního chování jsou tak u pestřence zubatého nepochybně značně závislé na chemických signálech přenášených močí a chemická komunikace hraje v životě těchto cichlid nezastupitelnou úlohu. Nabízí se otázka, jestli jsme podobný typ signalizace nepřehlédli i u mnoha dalších druhů.

D. M. Bayani et al., Behavioral Ecology and Sociobiology, DOI: 10.1007/s00265-016-2260-6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné