Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Kdo nemočí, nevyhraje

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 315, 2017/6

Živočichové si vzájemnou nelibost dávají najevo různými způsoby. Nejnápadnější projevy agresivního chování jsou nepochybně optické či zvukové. Takové signály byly i díky své přístupnosti našim vlastním smyslům prostudovány velmi důkladně u nejrůznějších druhů, což však neznamená, že by již v tomto ohledu nebylo kde bádat.

Nicméně trochu stranou zůstává komunikace chemická, což se rozhodli napravit vědci z Bernské univerzity. Ve své studii se zaměřili na pestřence zubatého (Neolamprologus pulcher) z čeledi vrubozubcovitých (Cichlidae). Do akvária umístili dva jedince zmíněného druhu, jednoho menšího a druhého většího, a oddělili je od sebe přepážkou, která v jednom případě umožňovala pouze vizuální kontakt, v druhém pak i chemický. Jelikož se u této ryby šíří chemické signály nejspíše močí, obarvili ji výzkumníci speciálním barvivem, aby mohli sledovat, kolik jí ta která ryba v průběhu pokusu vyloučí.

A jak to dopadlo? Krom vizuálně patrných projevů značících agresivní chování došlo i k nápadnému vylučování moči, přičemž u jedinců, kteří byli odděleni přepážkou zabraňující v chemické komunikaci (průniku moči od jedné ryby k druhé), docházelo ve snaze dostat signál k protivníkovi k prokazatelně intenzivnějšímu vylučování moči a drobnější rybky se při absenci tohoto signálu neostýchaly útočit na své mohutnější protivníky. Projevy agresivního chování jsou tak u pestřence zubatého nepochybně značně závislé na chemických signálech přenášených močí a chemická komunikace hraje v životě těchto cichlid nezastupitelnou úlohu. Nabízí se otázka, jestli jsme podobný typ signalizace nepřehlédli i u mnoha dalších druhů.

D. M. Bayani et al., Behavioral Ecology and Sociobiology, DOI: 10.1007/s00265-016-2260-6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...