Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kdo nemočí, nevyhraje

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 315, 2017/6

Živočichové si vzájemnou nelibost dávají najevo různými způsoby. Nejnápadnější projevy agresivního chování jsou nepochybně optické či zvukové. Takové signály byly i díky své přístupnosti našim vlastním smyslům prostudovány velmi důkladně u nejrůznějších druhů, což však neznamená, že by již v tomto ohledu nebylo kde bádat.

Nicméně trochu stranou zůstává komunikace chemická, což se rozhodli napravit vědci z Bernské univerzity. Ve své studii se zaměřili na pestřence zubatého (Neolamprologus pulcher) z čeledi vrubozubcovitých (Cichlidae). Do akvária umístili dva jedince zmíněného druhu, jednoho menšího a druhého většího, a oddělili je od sebe přepážkou, která v jednom případě umožňovala pouze vizuální kontakt, v druhém pak i chemický. Jelikož se u této ryby šíří chemické signály nejspíše močí, obarvili ji výzkumníci speciálním barvivem, aby mohli sledovat, kolik jí ta která ryba v průběhu pokusu vyloučí.

A jak to dopadlo? Krom vizuálně patrných projevů značících agresivní chování došlo i k nápadnému vylučování moči, přičemž u jedinců, kteří byli odděleni přepážkou zabraňující v chemické komunikaci (průniku moči od jedné ryby k druhé), docházelo ve snaze dostat signál k protivníkovi k prokazatelně intenzivnějšímu vylučování moči a drobnější rybky se při absenci tohoto signálu neostýchaly útočit na své mohutnější protivníky. Projevy agresivního chování jsou tak u pestřence zubatého nepochybně značně závislé na chemických signálech přenášených močí a chemická komunikace hraje v životě těchto cichlid nezastupitelnou úlohu. Nabízí se otázka, jestli jsme podobný typ signalizace nepřehlédli i u mnoha dalších druhů.

D. M. Bayani et al., Behavioral Ecology and Sociobiology, DOI: 10.1007/s00265-016-2260-6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné