Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

četli jsme —

Jiří Padevět: Krvavé léto 1945 – Poválečné násilí v českých zemíchAcademia, Praha 2017, 696 stran
 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 305, 2017/5

Již třetí obsáhlé historické kompendium Jiřího Padevěta (696 stran) z dějin poslední světové války a navazujícího období u nás je po právu nejprodávanější knihou nakladatelství Academia.

Obvykle klesá poněkud pod obzor poznatek, že „zdivočelé“ či „rozrušené“ země se po velikých dějinných katastrofách neuklidňují ze dne na den, ale že řetěz násilí pokračuje dál a trvá často dlouhá léta, než vyzní docela – dokud jsou živi pamětníci a poškození, dojít k tomu v podstatě nemůže. Když jsem jako dítě slýchával nejrůznější šeptané zprávy o internovaných německých vojácích, zhynuvších v internačním táboře u Albeře na Jindřichohradecku, vždy jsem si přával, aby se celá věc jednou dočkala vyjasnění nebo alespoň veřejné diskuse na toto téma. Jiří Padevět sesbíral s neobyčejnou akribií jemu vlastní obrovský písemný i fotografický archivní materiál, ilustrující platnost starého latinského úsloví vae victis, běda poraženým, i v době relativně nedávné.

Obzvlášť smutné a jaksi příznačné je to, že původci násilností a masakrů nebyli často vojáci, tak jako tak otrlí frontou, ale civilisté, kteří až do konce dubna 1945 poslouchali okupační správu jako hodinky, pokud s ní přímo aktivně nespolupracovali či jí nedonášeli. Když jsem před lety svým jugoslávským přátelům vyprávěl, že české povstání proti nacistům začalo 5. května 1945, nemohli se udržet smíchy. Mohu Padevětovu knihu s dobrým svědomím doporučit každému, kdo se zajímá byť jen trochu a okrajově o moderní dějiny, které formovaly naši současnost a nepřímo vlastně také nás samé.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné