Nanočástice pro 3D tisk
| 6. 4. 2017 | Vesmír 96, 193, 2017/4
Novou metodu výroby porézních, složitě strukturovaných materiálů představili fyzikové z Washington State University. Pracuje s aerosolem obsahujícím kapičky s nanočásticemi stříbra, které lze nanášet na přesně určené místo. Když se kapalina odpaří, nanočástice se spojí v pevnou strukturu. Na podobném principu vznikají i sádrovcové „pouštní růže“. Metodu lze upravit i pro jiné materiály dostupné ve formě nanočástic. Využití se nabízí všude tam, kde je třeba velký povrch, například v bateriích, v přístrojích pro katalýzu nebo jako „lešení“ pro růst buněk v orgánových náhradách.
Panat R. et al., Science Advances, DOI: 10.1126/sciadv.1601986
Ke stažení
článek ve formátu pdf [404,43 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nanotechnologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











