fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Bakterie se šesti písmeny genetické abecedy

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 190, 2017/4

Genetická informace všech známých žijících tvorů (kromě některých RNA virů) je zakódována v DNA pomocí čtyř různých písmen – A, T, G, C (adenin, tymin, guanin, cytosin) –, která tvoří dva páry: A–T a G–C. Vědci vedení Floydem Romesbergem ze Scripps Research Institute v La Jolla v Kalifornii nedávno vytvořili dva nové syntetické (nepřirozené) nukleotidy (dNaM a dTPT3), které se vzájemně párují, označili je pro jednoduchost jako X a Y a úspěšně je vložili do bakterie Escherichia coli, konkrétně zatím pouze do jejího plazmidu – malé, avšak mnohokopiové kružnicové molekuly ležící mimo bakteriální chromozom. Tím rozšířili stávající genetickou abecedu.

U nově vytvořeného polosyntetického organismu bylo potřeba, aby udržel nové nukleotidy po celou dobu svého života. To se vědcům zpočátku nedařilo, bakterie s novými nukleotidy jen skomírala a brzo po jejich přidání umírala. Proto nyní vědci pozměnili přenašeč, který vkládá nukleotidy do DNA, a navíc pomocí nejmodernější technologie CRISPR-Cas9 upravili bakterii tak, aby neztrácela z pozměněné DNA nové nepřirozené báze. Bakterie tak byla zdravější, schopná autonomního množení a trvalého uchovávání rozšířené genetické informace. Dalším logickým krokem vědců zřejmě bude sledovat, jak se genetická abeceda tvořená šesti písmeny transkribuje do molekul RNA a poté translatuje do proteinů.

Nabízí se otázka, zda můžeme považovat tento polosyntetický organismus za začátek nové éry života se šesti písmeny v DNA namísto původních písmen čtyř. Dodejme, že v pradávných dobách prvních replikátorů, kdy se formovaly základy života, genetická informace pravděpodobně obsahovala pouze dvě písmena, genetický kód byl jen dvoupísmenný (nyní je třípísmenný), a nukleové kyseliny proto kódovaly méně aminokyselin než dnes. Až v průběhu evoluce došlo k expanzi genetického kódu, jakož i ke zvětšování genomů. Uvedená studie zajisté představuje důležitý krok na cestě k novým živým formám a funkcím.

Zhang et al. Proc Natl Acad Sci USA, DOI: 10.1073/pnas.1616443114

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Je autorem několika knih nejen o genetice. Je členem Učené společnosti ČR. Genetická a genomická témata popularizuje i na YouTube: youtube.com/@eduardkejnovsky1966.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...