Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Synestezie u šimpanzů

aneb Vysoké je světlé a hluboké tmavé u lidí i šimpanzů
 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 154, 2017/3

Před nedávnou dobou proplula vědecko-popularizačními médii senzační zpráva, že byla nalezena synestezie u našich nejbližších příbuzných – šimpanzů. Zároveň ovšem řada vědců zabývajících se tímto fenoménem se nechala slyšet, že vlastně o žádnou synestezii nejde. Co tedy vědci u šimpanzů nalezli?

Vera Ludwigová se svým německo-japonským týmem provedla srovnávací studii mezi lidmi a šimpanzi, jejímž cílem bylo zjistit, zda se u šimpanzů vyskytuje synestezie, percepční jev, který byl do té doby popsán pouze u lidí. [1]

Pojmem synestezie bývají označována „míšení smyslů“, která jsou poměrně neobvyklá. Jako by příroda nadělila synestetikům dva v jednom: jsou-li stimulováni v jednom smyslu, dostavuje se u nich souběžný vjem i v dalším smyslu, který podnětu neodpovídá. Například pro některé synestetiky se při vjemu písmene dostaví vjem určité barvy, pro jiné mají chutě své tvary apod. Tato párování vjemů jsou u nich stálá, synestetici často udávají, že to tak bylo odjakživa. Opravdových synestetiků není mnoho, v současnosti se odhaduje, že je jich v populaci od 1 do 6 %. [2]

Doposud byl tento fenomén popsán pouze u lidí a ve valné většině se týká kulturních konceptů, jako jsou písmena, slova, číslice nebo třeba hudba. Obzvláště časté jsou synestezie v případě pořadových sekvencí, tedy konceptů, které mají své pevně stanovené pořadí (čísla, dny v týdnu, abeceda). To vše jsou kulturní vynálezy a nepředpokládá se, že by takový typ synestezií bylo možné najít u jiného živočišného druhu. Navíc se uvažuje o tom, že synestezie mohla být u lidí zásadní pro evoluci řeči a symbolického myšlení. [3] Už proto je tedy důležité se dozvědět, zda i naši nejbližší příbuzní jsou schopni synestetických asociací.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavel Šebesta

Mgr. Pavel Šebesta (*1981) vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. V současnosti je doktorským studentem Fakulty humanitních studií na Karlově univerzitě v Praze. Výzkumně se zajímá o netradiční percepční jevy (např. synestézii, slyšení hlasů), které se ovšem vyskytují u běžné populace bez psychického onemocnění.
Šebesta Pavel

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....