Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Synestezie u šimpanzů

aneb Vysoké je světlé a hluboké tmavé u lidí i šimpanzů
 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 154, 2017/3

Před nedávnou dobou proplula vědecko-popularizačními médii senzační zpráva, že byla nalezena synestezie u našich nejbližších příbuzných – šimpanzů. Zároveň ovšem řada vědců zabývajících se tímto fenoménem se nechala slyšet, že vlastně o žádnou synestezii nejde. Co tedy vědci u šimpanzů nalezli?

Vera Ludwigová se svým německo-japonským týmem provedla srovnávací studii mezi lidmi a šimpanzi, jejímž cílem bylo zjistit, zda se u šimpanzů vyskytuje synestezie, percepční jev, který byl do té doby popsán pouze u lidí. [1]

Pojmem synestezie bývají označována „míšení smyslů“, která jsou poměrně neobvyklá. Jako by příroda nadělila synestetikům dva v jednom: jsou-li stimulováni v jednom smyslu, dostavuje se u nich souběžný vjem i v dalším smyslu, který podnětu neodpovídá. Například pro některé synestetiky se při vjemu písmene dostaví vjem určité barvy, pro jiné mají chutě své tvary apod. Tato párování vjemů jsou u nich stálá, synestetici často udávají, že to tak bylo odjakživa. Opravdových synestetiků není mnoho, v současnosti se odhaduje, že je jich v populaci od 1 do 6 %. [2]

Doposud byl tento fenomén popsán pouze u lidí a ve valné většině se týká kulturních konceptů, jako jsou písmena, slova, číslice nebo třeba hudba. Obzvláště časté jsou synestezie v případě pořadových sekvencí, tedy konceptů, které mají své pevně stanovené pořadí (čísla, dny v týdnu, abeceda). To vše jsou kulturní vynálezy a nepředpokládá se, že by takový typ synestezií bylo možné najít u jiného živočišného druhu. Navíc se uvažuje o tom, že synestezie mohla být u lidí zásadní pro evoluci řeči a symbolického myšlení. [3] Už proto je tedy důležité se dozvědět, zda i naši nejbližší příbuzní jsou schopni synestetických asociací.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavel Šebesta

Mgr. Pavel Šebesta (*1981) vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. V současnosti je doktorským studentem Fakulty humanitních studií na Karlově univerzitě v Praze. Výzkumně se zajímá o netradiční percepční jevy (např. synestézii, slyšení hlasů), které se ovšem vyskytují u běžné populace bez psychického onemocnění.
Šebesta Pavel

Doporučujeme

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Jan Andreska  |  20. 11. 2017
Přítomnost orla mořské v naší krajině patří mezi největší úspěchy české ochrany přírody. Co přispělo k jeho návratu a ke vzniku stabilní populace?
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné