Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Synestezie u šimpanzů

aneb Vysoké je světlé a hluboké tmavé u lidí i šimpanzů
 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 154, 2017/3

Před nedávnou dobou proplula vědecko-popularizačními médii senzační zpráva, že byla nalezena synestezie u našich nejbližších příbuzných – šimpanzů. Zároveň ovšem řada vědců zabývajících se tímto fenoménem se nechala slyšet, že vlastně o žádnou synestezii nejde. Co tedy vědci u šimpanzů nalezli?

Vera Ludwigová se svým německo-japonským týmem provedla srovnávací studii mezi lidmi a šimpanzi, jejímž cílem bylo zjistit, zda se u šimpanzů vyskytuje synestezie, percepční jev, který byl do té doby popsán pouze u lidí. [1]

Pojmem synestezie bývají označována „míšení smyslů“, která jsou poměrně neobvyklá. Jako by příroda nadělila synestetikům dva v jednom: jsou-li stimulováni v jednom smyslu, dostavuje se u nich souběžný vjem i v dalším smyslu, který podnětu neodpovídá. Například pro některé synestetiky se při vjemu písmene dostaví vjem určité barvy, pro jiné mají chutě své tvary apod. Tato párování vjemů jsou u nich stálá, synestetici často udávají, že to tak bylo odjakživa. Opravdových synestetiků není mnoho, v současnosti se odhaduje, že je jich v populaci od 1 do 6 %. [2]

Doposud byl tento fenomén popsán pouze u lidí a ve valné většině se týká kulturních konceptů, jako jsou písmena, slova, číslice nebo třeba hudba. Obzvláště časté jsou synestezie v případě pořadových sekvencí, tedy konceptů, které mají své pevně stanovené pořadí (čísla, dny v týdnu, abeceda). To vše jsou kulturní vynálezy a nepředpokládá se, že by takový typ synestezií bylo možné najít u jiného živočišného druhu. Navíc se uvažuje o tom, že synestezie mohla být u lidí zásadní pro evoluci řeči a symbolického myšlení. [3] Už proto je tedy důležité se dozvědět, zda i naši nejbližší příbuzní jsou schopni synestetických asociací.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavel Šebesta

Mgr. Pavel Šebesta (*1981) vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. V současnosti je doktorským studentem Fakulty humanitních studií na Karlově univerzitě v Praze. Výzkumně se zajímá o netradiční percepční jevy (např. synestézii, slyšení hlasů), které se ovšem vyskytují u běžné populace bez psychického onemocnění.
Šebesta Pavel

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...