Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Synestezie u šimpanzů

aneb Vysoké je světlé a hluboké tmavé u lidí i šimpanzů
 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 154, 2017/3

Před nedávnou dobou proplula vědecko-popularizačními médii senzační zpráva, že byla nalezena synestezie u našich nejbližších příbuzných – šimpanzů. Zároveň ovšem řada vědců zabývajících se tímto fenoménem se nechala slyšet, že vlastně o žádnou synestezii nejde. Co tedy vědci u šimpanzů nalezli?

Vera Ludwigová se svým německo-japonským týmem provedla srovnávací studii mezi lidmi a šimpanzi, jejímž cílem bylo zjistit, zda se u šimpanzů vyskytuje synestezie, percepční jev, který byl do té doby popsán pouze u lidí. [1]

Pojmem synestezie bývají označována „míšení smyslů“, která jsou poměrně neobvyklá. Jako by příroda nadělila synestetikům dva v jednom: jsou-li stimulováni v jednom smyslu, dostavuje se u nich souběžný vjem i v dalším smyslu, který podnětu neodpovídá. Například pro některé synestetiky se při vjemu písmene dostaví vjem určité barvy, pro jiné mají chutě své tvary apod. Tato párování vjemů jsou u nich stálá, synestetici často udávají, že to tak bylo odjakživa. Opravdových synestetiků není mnoho, v současnosti se odhaduje, že je jich v populaci od 1 do 6 %. [2]

Doposud byl tento fenomén popsán pouze u lidí a ve valné většině se týká kulturních konceptů, jako jsou písmena, slova, číslice nebo třeba hudba. Obzvláště časté jsou synestezie v případě pořadových sekvencí, tedy konceptů, které mají své pevně stanovené pořadí (čísla, dny v týdnu, abeceda). To vše jsou kulturní vynálezy a nepředpokládá se, že by takový typ synestezií bylo možné najít u jiného živočišného druhu. Navíc se uvažuje o tom, že synestezie mohla být u lidí zásadní pro evoluci řeči a symbolického myšlení. [3] Už proto je tedy důležité se dozvědět, zda i naši nejbližší příbuzní jsou schopni synestetických asociací.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavel Šebesta

Mgr. Pavel Šebesta (*1981) vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. V současnosti je doktorským studentem Fakulty humanitních studií na Karlově univerzitě v Praze. Výzkumně se zajímá o netradiční percepční jevy (např. synestézii, slyšení hlasů), které se ovšem vyskytují u běžné populace bez psychického onemocnění.
Šebesta Pavel

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné