Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Snahy reformační ve vyučování přírodopisném

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 179, 2017/3

1897:

Věda není nic ustáleného, nehybného, nýbrž dílo stále se vyvíjející, zdokonalující, na němž tisíce mužů stále buduje a tvoří. Učitel od obecné školy až po universitu jest pomocníkem vědy, a k prvním jeho povinnostem náleží na současném stanovisku jejím se orientovati; vědecky přežilým věcem tak málo může učiti jako věcem nedokázaným; stavěl by tak zříceniny nebo vzdušné zámky; jedno ani druhé není příbytkem člověka. […]

Za dob velkého Linnéa byly vědy přírodní (zoologie a botanika) výhradně popisné a klassifikující; odtud název přírodopisu na rozdíl od exaktních věd fysiky a chemie. Od polovice našeho století počíná úplný převrat ve způsobu pozorování organismů; vedle vnějšího popisu bádáno po souvislosti mezi stavbou a životem, po vývoji a pod. Kdo by dnes nauky ty nazýval jen popisnými, nerozuměl by nynějšímu jejich směru. Též škole nastává tím povinnosť: uváděti do skutečného porozumění přírody: tedy místo způsobu morfologicko-systematického pěstovati v první řadě též stránku biologickou. […]

Znaky dle duchaprázdných formulí naučené, snadno se zapomínají a výsledek u tak zvaných vzdělanců byl též dle toho: „Lidé,“ praví H. Spencer, „kteří se zastydí, když vysloví Euripídes místo Eurípides, nebo by byli uraženi, kdyby neznali některého vybájeného poloboha, necítí nejmenšího studu, nevědí-li, kde a k čemu jest roura Eustachova, k čemu jest mícha, co jest tepna, nebo jak plíce dýchají.“

Myšlení třeba učiti mládež též při přírodopisu, aby sama vystihla kausalní souvislosť mezi stavbou a životem přírodnin. Žák musí vniknouti do tajemství přírody samostatným elementárním bádáním. Nikoli konglomerátem fakt učíme se zeměpisu, gramatice a tak ani povrchním popisem jednotlivostí nevnikneme do velikosti přírody; s poznáním dostaví se láska a zušlechtění ducha […]

Bše. (Vesmír 26, 123, 1897/11)

2017:

Některé věci se od roku 1897 změnily. Tehdejší čtenáře například sotva zarazilo vymezení vědy coby díla, „na němž tisíce mužů stále buduje a tvoří“, kdežto dnes by takový čistě mužský pohled nebyl společensky přijatelný, a především by neodpovídal skutečnosti. Mnohé však platí stejně jako tehdy. Připomínání toho, že „povrchním popisem jednotlivostí nevnikneme do velikosti přírody“, neztratilo v kontextu českého školství na aktuálnosti.

-ov-

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...