Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Snahy reformační ve vyučování přírodopisném

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 179, 2017/3

1897:

Věda není nic ustáleného, nehybného, nýbrž dílo stále se vyvíjející, zdokonalující, na němž tisíce mužů stále buduje a tvoří. Učitel od obecné školy až po universitu jest pomocníkem vědy, a k prvním jeho povinnostem náleží na současném stanovisku jejím se orientovati; vědecky přežilým věcem tak málo může učiti jako věcem nedokázaným; stavěl by tak zříceniny nebo vzdušné zámky; jedno ani druhé není příbytkem člověka. […]

Za dob velkého Linnéa byly vědy přírodní (zoologie a botanika) výhradně popisné a klassifikující; odtud název přírodopisu na rozdíl od exaktních věd fysiky a chemie. Od polovice našeho století počíná úplný převrat ve způsobu pozorování organismů; vedle vnějšího popisu bádáno po souvislosti mezi stavbou a životem, po vývoji a pod. Kdo by dnes nauky ty nazýval jen popisnými, nerozuměl by nynějšímu jejich směru. Též škole nastává tím povinnosť: uváděti do skutečného porozumění přírody: tedy místo způsobu morfologicko-systematického pěstovati v první řadě též stránku biologickou. […]

Znaky dle duchaprázdných formulí naučené, snadno se zapomínají a výsledek u tak zvaných vzdělanců byl též dle toho: „Lidé,“ praví H. Spencer, „kteří se zastydí, když vysloví Euripídes místo Eurípides, nebo by byli uraženi, kdyby neznali některého vybájeného poloboha, necítí nejmenšího studu, nevědí-li, kde a k čemu jest roura Eustachova, k čemu jest mícha, co jest tepna, nebo jak plíce dýchají.“

Myšlení třeba učiti mládež též při přírodopisu, aby sama vystihla kausalní souvislosť mezi stavbou a životem přírodnin. Žák musí vniknouti do tajemství přírody samostatným elementárním bádáním. Nikoli konglomerátem fakt učíme se zeměpisu, gramatice a tak ani povrchním popisem jednotlivostí nevnikneme do velikosti přírody; s poznáním dostaví se láska a zušlechtění ducha […]

Bše. (Vesmír 26, 123, 1897/11)

2017:

Některé věci se od roku 1897 změnily. Tehdejší čtenáře například sotva zarazilo vymezení vědy coby díla, „na němž tisíce mužů stále buduje a tvoří“, kdežto dnes by takový čistě mužský pohled nebyl společensky přijatelný, a především by neodpovídal skutečnosti. Mnohé však platí stejně jako tehdy. Připomínání toho, že „povrchním popisem jednotlivostí nevnikneme do velikosti přírody“, neztratilo v kontextu českého školství na aktuálnosti.

-ov-

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné