i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

S nohou na plynu

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 171, 2017/3
komerční prezentace

V roce 2011 odhadovali zástupci energetické společnosti RWE, že do deseti let bude v Česku jezdit 135 tisíc elektromobilů. Pohled do statistik dává tušit, že to bylo odvážné tvrzení. Na silnicích zatím máme jen desetinu zmíněného množství, zato strmě stoupá počet aut na plyn.

Nejde o propan-butan, známější pod zkratkou LPG, který má i díky husté síti čerpacích stanic místo asi ve 200 tisících vozidlech. Osud LPG je spojen s osudem ropy, neboť z ní se u nás propan-butan rafinuje. Do budoucna lze tedy u tohoto zdroje pohonu očekávat spíše tichý ústup ve prospěch stlačeného zemního plynu (CNG = Compressed Natural Gas).1)

Prodej osobních aut na CNG v České republice posledních 12 letech rostl meziročně v průměru o 47 % a vloni jejich počet překročil 15 tisíc. Lze předpokládat, že i letos číslo výrazně stoupne. Důvodů je několik. Jako na ekologicky šetrná vozidla se na ně od 1. ledna 2009 nevztahuje silniční daň a do roku 2020 budou mít i zvýhodněnou sazbu spotřební daně. Co bude pak, je otázka, která zcela jistě určí další osud automobilů s CNG palivem. Existuje několik scénářů vývoje, z nichž nejoptimističtější počítá s řadou zvýhodnění pro provozovatele takových automobilů, v jejichž důsledku by zájem o CNG technologii dále významně stoupal. V nejpesimističtější variantě, pokud by vláda v roce 2020 srovnala spotřební daň CNG na úroveň ropných pohonných hmot, by nastal odklon lidí od této technologie a ze zhruba 50 tisíc vozidel na CNG (k roku 2020) bychom se během deseti let vrátili zpět k dnešním hodnotám.

Zatím však podpora trvá a provoz vozidel na CNG je ve srovnání s benzínovým pohonem asi o polovinu levnější. Motivací ke koupi vozu s touto technologií je i rozrůstající se síť plnících míst. Je jich už téměř 150. Méně výkonné domácí plnící stroje VRA (Vehicle Refuelling Appliances) si lidé budují doma. Ministerstvo průmyslu a obchodu v Národním akčním plánu čisté mobility odhaduje, že pokud by silná podpora vlády pro tento druh pohonu trvala i nadále,2) kolem roku 2030 by u nás jezdilo 300 tisíc aut na stlačený zemní plyn a ta by využívala síť 345 veřejných, 200 firemních a 2230 soukromých plnících stanic na zemní plyn.

Co to přinese

Jak ale má vypadat přechod na ekologickou dopravu? Je třeba hned vyměnit všechny vozy, anebo jen část? A jakou? Odpověď na tyto otázky hledá i město Brno, které se stalo pilotní lokalitou pro Národní akční plán Čistá mobilita. Odborníci posuzovali, jakou část z flotily 861 automobilů má Brno do roku 2020 vyměnit, aby měl výsledek co největší přínos jak pro pokladnu, tak pro ekologii. Hodnotili vliv finančních vstupů (např. inflace, směnného kursu), tržních parametrů (ceny fosilních paliv, ceny elektřiny), parametry uvažovaných náhradních vozidel (typ paliva, spotřeba, emise), ale i stav současných automobilů v majetku města. Výpočty v případě nejzajímavější kategorie – osobních vozů (M1) – ukázaly, že nejmenší náklady by měl provozovatel za předpokladu, že do roku 2020 vymění 81 % vozidel tak, aby v budoucnu vlastnil polovinu vozů na alternativní pohon. V tomto scénáři se dá v roce 2020 oproti emisím současného vozového parku zabránit vzniku 15 % emisí oxidu uhličitého, 40 % oxidů dusíku a až 92 % pevných částic. Mezi léty 2016 a 2020 by to znamenalo celkovou finanční úsporu palivových nákladů ve výši 7,8 milionu korun a každoroční ekologickou úsporu 249 tun oxidu uhličitého.

Svět prahne po plynu

Obliba zemního plynu jako paliva pro automobily roste i ve světě. Na celé planetě už roztáčí kola 22,3 milionům vozů, přičemž tahounem je Írán se současnými čtyřmi miliony vozů na stlačený zemní plyn. Odpovídá tomu i „žízeň“ tamních CNG vozidel, která spotřebují každý den 20 milionů krychlových metrů zemního plynu; to odpovídá každodenní průměrné spotřebě plynu v celém Česku během roku 2014. Íránskému rozvoji pomáhá zejména fakt, že jde o zemi s jednou z největších světových zásob zemního plynu. V počtu vozidel poháněných stlačeným plynem Írán během posledních sedmi let předstihl i Pákistán (první země na světě, kde bylo více aut na zemní plyn než na benzín nebo naftu), Argentinu a Brazílii, za nimiž byl Írán ještě v roce 2007.

V Evropě začal prudký nárůst počtu CNG aut před 14 lety. Zatímco v letech 2003 a 2004 měla Evropa kolem půl milionu vozů, dnes je jich již 1,9 milionu. Kontinentální žebříček přitom vede Itálie se 746 tisíci, následována Ukrajinou s 388 tisíci vozy. Podle Evropské asociace pro vozidla na zemní plyn (ENGVA) bude rychlé tempo rozvoje i nadále pokračovat. V roce 2025 mají CNG automobily tvořit až 5 % a do roku 2040 až 9 % trhu. Celosvětově však plynová vozidla dosáhnou 9 % tržního podílu zřejmě už kolem roku 2020, kdy má na celé planetě jezdit kolem 65 milionů vozidel poháněných zemním plynem.

Partnerem seriálu je společnost E.ON Příspěvek je na partnerovi nezávislým redakčním textem.

Poznámky

1) Pro účely tohoto textu se vyhýbáme problematice zkapalněného zemního plynu (LNG), kterou zpracujeme v samostatném článku.

2) Vycházíme z nejoptimističtější uvažované varianty, podle které by u nás mohlo být kolem roku 2030 až 300 tisíc vozidel na CNG.

Zemní plyn je nejčistší fosilní palivo, složené přibližně z 98 % z metanu (CH4), nejlehčího uhlovodíku s jediným atomem uhlíku v molekule. To z něj dělá strategický prostředek Evropské unie, který má významně snížit emise z dopravy. Ve srovnání s benzínovým motorem totiž pohon na CNG vypouští do ovzduší zhruba o 25 % méně oxidu uhličitého a ve srovnání s naftovým motorem až o 90 % méně rakovinotvorných a mutagenních pevných částic.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné