i
Hlubokomořští otesánci
| 9. 3. 2017 | Vesmír 96, 129, 2017/3
Některé druhy dravých ryb z čeledi světlonošovitých (Stomiidae), žijící v hloubkách 200 až 2000 metrů, dovedou rozevřít čelisti až pod úhlem 120°. Je to jedna z adaptací k polykání velké kořisti. Až nyní se podařilo popsat anatomické uspořádání, které to umožňuje. Zatímco ostatní ryby mají lebku pevně spojenu s páteří, u těchto ryb je mezi lebkou a prvním obratlem volný prostor, v němž míchu chrání pouze ohebná struna hřbetní. Ta v klidovém stavu objímá kloubní hrbol na lebce. Při otevření úst se vyrovná a poskytne lebce prostor k výraznému vytočení vzhůru. Pohyblivost dále zvyšuje oddělení hrudního pletence od páteře.
Schnell N. K., Johnson G. D., PLOS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0170224
Ke stažení
článek ve formátu pdf [441,61 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.