i
Hlubokomořští otesánci
| 9. 3. 2017 | Vesmír 96, 129, 2017/3
Některé druhy dravých ryb z čeledi světlonošovitých (Stomiidae), žijící v hloubkách 200 až 2000 metrů, dovedou rozevřít čelisti až pod úhlem 120°. Je to jedna z adaptací k polykání velké kořisti. Až nyní se podařilo popsat anatomické uspořádání, které to umožňuje. Zatímco ostatní ryby mají lebku pevně spojenu s páteří, u těchto ryb je mezi lebkou a prvním obratlem volný prostor, v němž míchu chrání pouze ohebná struna hřbetní. Ta v klidovém stavu objímá kloubní hrbol na lebce. Při otevření úst se vyrovná a poskytne lebce prostor k výraznému vytočení vzhůru. Pohyblivost dále zvyšuje oddělení hrudního pletence od páteře.
Schnell N. K., Johnson G. D., PLOS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0170224
Ke stažení
článek ve formátu pdf [441,61 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?
Clément Lafon Placette | 14. 7. 2021
Jak poznáte, že jste odvedl dobrou práci? Pokud jste obeznámeni s neurolingvistickým programováním (nebo jste studentem, kterého jsem měl to...
Požáry v krajině
Jiří Sádlo | 12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Dobře už bylo 
David Storch | 12. 7. 2021
„Biologická rozmanitost Země od prvohor po dnešek roste, ale tento nárůst byl přerušen pěti masovými vymíráními, z nichž to zatím poslední...
Sledujte nás na sociálních sítích