i
Hlubokomořští otesánci
| 9. 3. 2017 | Vesmír 96, 129, 2017/3
Některé druhy dravých ryb z čeledi světlonošovitých (Stomiidae), žijící v hloubkách 200 až 2000 metrů, dovedou rozevřít čelisti až pod úhlem 120°. Je to jedna z adaptací k polykání velké kořisti. Až nyní se podařilo popsat anatomické uspořádání, které to umožňuje. Zatímco ostatní ryby mají lebku pevně spojenu s páteří, u těchto ryb je mezi lebkou a prvním obratlem volný prostor, v němž míchu chrání pouze ohebná struna hřbetní. Ta v klidovém stavu objímá kloubní hrbol na lebce. Při otevření úst se vyrovná a poskytne lebce prostor k výraznému vytočení vzhůru. Pohyblivost dále zvyšuje oddělení hrudního pletence od páteře.
Schnell N. K., Johnson G. D., PLOS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0170224
Ke stažení
článek ve formátu pdf [441,61 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Spočítat to covidu
Martin Šmíd | 5. 4. 2021
Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...
Turbo-venkovy
Radan Haluzík | 5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin
Jan Urban | 5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...
Sledujte nás na sociálních sítích