Viděl jsem ho a poznal jsem ho

Neznám tě, ale um eju tě – kdo z nás neslyšel tento povzdech stárnoucích dam, který údajně vyřknou ráno při pohledu do zrcadla. Jde o žert, legrace však končí tam, kde je to opravdu nemilá skutečnost a riziko, že vedle bloudění na známých místech jde o první známku počínající Alzheimerovy demence.¹⁾

Nemusí být ale hned tak zle. Z epidemiologických průzkumů vyplývá, že nějakou formou prosopagnosie – nerozeznáváním známých tváří – trpí něco kolem 2,5 % populace,²⁾ podle odborníků ji čas od času zažíváme všichni.³⁾ Pojem je složen z řeckého prosopon = tvář a agnosie = nepoznávání a byl uveden do medicíny v roce 1947. Jde o poruchu „tvářového centra“ v oblasti mozku zvané gyrus fusiformis, avšak v čisté podobě se vyskytuje velmi zřídka. R. Šikl dokonce uvádí, že v roce 2010 bylo známo jen třináct případů „čisté“ prosopagnosie. Na druhé straně problémy s touto funkcí měla řada známých lidí, například primatoložka a antropoložka Jane Goodallová nebo neurolog Oliver Sacks, který ačkoliv chorobu dobře znal a popsal u jiných, ji dlouho neregistroval u sebe, až byl nachytán na švestkách, když si pletl své bratry, a posléze zjistil, že v rodině nemocí trpí několik členů. Že nepřekáží kreativitě a úspěchu, dosvědčují dramatik Tom Stoppard nebo spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak.