Stanu se menším a ještě menším

Živočišné buňky mohou mít různou velikost. Na jedné straně stojí například miniaturní buňky korzetek, jejichž tělo tvořené více než 10 000 buňkami dorůstá maximálně 0,3 mm, na straně druhé jsou extrémy ve formě vajíček a nervových buněk s jejich dlouhými výběžky. Přestože jsou doloženy vztahy mezi velikostí buněk a velikostí těla v rámci jednoho druhu či několika blízce příbuzných druhů (větší buňky ve větších tělech), tento vztah často neplatí při srovnávání méně příbuzných taxonů. Velké druhy prostě mívají ve srovnání s druhy malými spíše více buněk než větší buňky. Naproti tomu miniaturizaci obvykle doprovází zjednodušování a také zmenšování buněk, je to však proces zdlouhavý. Miniaturizace těla spojená s miniaturními buňkami je doložena pro starší taxonomické linie (např. řasníci či broučí čeleď Hydroscaphidae), ale nebyla potvrzena pro evolučně mladší události, jako je třeba zmenšování těla u některých  mločíků.

Italští vědci se rozhodli prozkoumat vztah mezi velikostí tělních buněk a celého těla u zemivek. Zemivky, což jsou stonožky s velmi protáhlým tělem, dorůstají v dospělosti v závislosti na druhu velikosti od pouhých pěti a půl milimetru až do čtvrt metru. Přestože Italové zjistili, že vnitrodruhová variabilita velikosti buňky pokožky je u zemivek velmi malá, nelze z velikosti buněk usuzovat na velikost celého těla. Velikost těla společného předka se zřejmě pohybovala v rozmezí jednoho až tří centimetrů, ale ani následná miniaturizace několika druhů nevedla k zmenšení jejich buněk. Jedná se zjevně o další nepřímý doklad evolučního mládí této nejdiverzifikovanější skupiny stonožek. Básníkova touha vyjádřená v nadpise je tudíž „běh na dlouhou trať“.

Marco Moretto et al., Sci. Nat., DOI: 10.1007/s00114-015-1269-4