Od neuronu ke kosti

O neuronech se tvrdilo, že vznikají jen v období před narozením, ale prý jejich produkce pokračuje i u dospělých lidí. Jaký má smysl? Jak, kde a proč nové neurony vznikají?

Ptá se Pavel Strakoš, Ostrava

Když si zlomíme kost, může dobře srůst. Odřenina, říznutí nebo kousnutí do rtu, což je slizniční řasa, se nám zahojí za pár dnů. Ale nervová tkáň v mozku a míše po úrazu nebo po operaci nádoru se nikdy tak rychle a dokonale nezahojí. Dlouho se tedy mělo za to, že špatná schopnost nervové tkáně „dorůst“ znamená, že neurogeneze – embryonální vznik nových mozkových buněk s výběžky („dráty“) a synapsemi (spojovacími kontakty) – se u savců zastaví někdy kolem porodu, po skončení embryogeneze. V druhé polovině 20. století ale vědci zjistili, že se nové buňky rodí v mozku po celý život. Sice ne všude a vždy, přesto nám toto dnes už „staronové“ poznání pomáhá pochopit učení, paměť a některé nervové a duševní poruchy.

Průkopnický výzkum začal Joseph Altman v roce 1962. Altman injekčně podal dospělým potkanům a morčatům radioaktivní molekuly, které se zabudovávají do nových řetězců DNA (thymidin-H3). Tyto „etikety“ se objevily překvapivě v některých oblastech jejich mozků – tam, kde vznikly evidentně nové buňky. Šlo především o hipokampus, v němž se mimo jiné ukládají paměťové stopy a zážitky. Ale vědci tehdy víc věřili Paskovi Rakicovi, americkému šéfovi několika ústavů a funkcionáři neurofyziologických společností, který podobnou metodou dokazoval, že se v mozkové kůře dospělých opic makaků nové neurony neobjevují. Roku 1985 napsal autoritativní článek Limits of Neurogenesis in Primates, na který neurologové přísahali jako na bibli. A tak vědecký vlk samotář Altman na Massachusettském technologickém institutu (a to ještě na pozici psychologa) musel čekat na potvrzení a uznání svého objevu neurogeneze v dospělosti skoro 40 let. Až v roce 1998 švédský badatel Peter S. Eriksson přinesl první důkaz o nově vznikajících neuronech v dospělém lidském mozku. Provedl posmrtnou analýzu pacientů, u kterých předtím označil množící se (proliferující) nové neurony pomocí jiné značky pro DNA-bromodeoxyuridinu (BrdU). Ještě mezitím Fernando Nottebohm roku 1981 krásně ukázal, že u ptáků se jistá obnova mozkových neuronů odehrává vlastně celý život a že v hipokampu kanárků se zvyšuje neurogeneze v období páření a hnízdění, kdy se ptačí tatínkové učí nové písně, obveselují samičky na vejcích a zahánějí konkurenty.