Diferenciace chloroplastů v rostoucích listech huseníčku

Huseníček, drobná a rychle rostoucí brukvovitá bylina s malým genomem, se stal univerzální modelovou rostlinou v experimentální biologii rostlin (Vesmír 78, 256, 1999/5). Němečtí autoři Irene Gügelová a Jürgen Soll pomocí transmisního elektronového mikroskopu velmi podrobně analyzovali ultrastrukturu jeho chloroplastů, zejména uspořádání fotosyntetických thylakoidních membrán. Srovnávali chloroplasty na vrcholu, na okraji vrchní části a na bázi čepele prvního (nejstaršího a již nerostoucí- ho), třetího, pátého a sedmého listu u rostlin starých čtrnáct dní. Hodnotili zvlášť chloroplasty v buňkách dvou hlavních fotosyntetických pletiv (tkání) listu, palisádového a houbovitého parenchymu.

Snímek Charles Andres, CC BY-SA 3.0

Vývoj chloroplastů byl dosud studován především u dlouhých, úzkých, na bázi dorůstajících listů jednoděložných rostlin. Listy huseníčku jsou ploché a jejich čepele jsou v dospělosti jen asi centimetr dlouhé. Přesto autoři zjistili zřetelný vývojový gradient ultrastruktury chloroplastů na jednotlivých listech i mezi listy různého stáří. Jejich data mohou posloužit dalším badatelům jako standard při analýze mutantů biogeneze chloroplastů na úrovni jejich ultrastruktury, a tím pro lepší poznání fotosyntézy. Rozmanitost ultrastruktury chloroplastů v rostlině je při takové analýze zapotřebí brát v úvahu. Ostatně je dobré znát přirozenou proměnlivost jakýchkoli sledovaných charakteristik a vyhnout se tak falešným objevům.

Protoplasma 254, 1857–1866, 2017; DOI: 10.1007/s00709-016-1057-9