Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Výnimočné riešenie problémov s nedostatkom kyslíka u rypošov

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 611, 2017/11

Rypoše lysé (Heterocephalus glaber) sú fascinujúce cicavce. Neudržujú si stálu telesnú teplotu, necítia niektoré typy bolestí, takmer úplne sa im vyhýba rakovina, vykazujú len malé známky starnutia a žijú teda, vzhľadom k vlastnej telesnej veľkosti, neuveriteľne dlho. K týmto „supervlastnostiam“ sa nedávno pridala ešte schopnosť prežiť viac než 18 minút bez prísunu kyslíka. Rypoše sú sociálne hlodavce žijúce v tesných podzemných chodbách, často natesnané v hromadách s ostatnými členmi kolónie, a s nedostatkom kyslíka sa tak stretávajú často. Nie je preto divu, že sa u nich vyvinula schopnosť, ako sa v takomto prostredí neudusiť. Keď sa ostatné cicavce, vrátane človeka, ocitnú v prostredí s nedostatkom kyslíka, ich mozgové bunky prestanú byť v priebehu krátkej doby zásobované energiou a začnú odumierať. Oproti tomu rypoše, ktoré boli vystavené vzduchu len s 5% hladinou kyslíku po dobu piatich hodín, nevykazovali žiadne patologické príznaky. Čo je ale ešte zaujímavejšie, v prípade poklesu kyslíka na nulu rypoše upadli do strnulosti, vypli metabolickú dráhu závislú na dostupnosti kyslíka a prepli svoj metabolizmus na spaľovanie fruktózy. Táto metabolická dráha potom produkovala energiu v anaeróbnych podmienkach (podobne ako to robia rastliny) a zásobovala ňou mozog pokusných rypošov až do opätovného prísunu kyslíka. Autori štúdie tiež navrhujú, že detailné pochopenie mechanizmu tohto energetického „prepnutia“ by mohlo byť využité pri liečbe ľudských pacientov s kyslíkovou depriváciou, ako napríklad v prípade mŕtvice či pri ischemickej chorobe srdca.

Park T. J. et al.: Science 356, 307–311, 2016/6335, DOI: 10.1126/science.aab3896.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....