fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Výnimočné riešenie problémov s nedostatkom kyslíka u rypošov

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 611, 2017/11

Rypoše lysé (Heterocephalus glaber) sú fascinujúce cicavce. Neudržujú si stálu telesnú teplotu, necítia niektoré typy bolestí, takmer úplne sa im vyhýba rakovina, vykazujú len malé známky starnutia a žijú teda, vzhľadom k vlastnej telesnej veľkosti, neuveriteľne dlho. K týmto „supervlastnostiam“ sa nedávno pridala ešte schopnosť prežiť viac než 18 minút bez prísunu kyslíka. Rypoše sú sociálne hlodavce žijúce v tesných podzemných chodbách, často natesnané v hromadách s ostatnými členmi kolónie, a s nedostatkom kyslíka sa tak stretávajú často. Nie je preto divu, že sa u nich vyvinula schopnosť, ako sa v takomto prostredí neudusiť. Keď sa ostatné cicavce, vrátane človeka, ocitnú v prostredí s nedostatkom kyslíka, ich mozgové bunky prestanú byť v priebehu krátkej doby zásobované energiou a začnú odumierať. Oproti tomu rypoše, ktoré boli vystavené vzduchu len s 5% hladinou kyslíku po dobu piatich hodín, nevykazovali žiadne patologické príznaky. Čo je ale ešte zaujímavejšie, v prípade poklesu kyslíka na nulu rypoše upadli do strnulosti, vypli metabolickú dráhu závislú na dostupnosti kyslíka a prepli svoj metabolizmus na spaľovanie fruktózy. Táto metabolická dráha potom produkovala energiu v anaeróbnych podmienkach (podobne ako to robia rastliny) a zásobovala ňou mozog pokusných rypošov až do opätovného prísunu kyslíka. Autori štúdie tiež navrhujú, že detailné pochopenie mechanizmu tohto energetického „prepnutia“ by mohlo byť využité pri liečbe ľudských pacientov s kyslíkovou depriváciou, ako napríklad v prípade mŕtvice či pri ischemickej chorobe srdca.

Park T. J. et al.: Science 356, 307–311, 2016/6335, DOI: 10.1126/science.aab3896.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...