Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Výnimočné riešenie problémov s nedostatkom kyslíka u rypošov

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 611, 2017/11

Rypoše lysé (Heterocephalus glaber) sú fascinujúce cicavce. Neudržujú si stálu telesnú teplotu, necítia niektoré typy bolestí, takmer úplne sa im vyhýba rakovina, vykazujú len malé známky starnutia a žijú teda, vzhľadom k vlastnej telesnej veľkosti, neuveriteľne dlho. K týmto „supervlastnostiam“ sa nedávno pridala ešte schopnosť prežiť viac než 18 minút bez prísunu kyslíka. Rypoše sú sociálne hlodavce žijúce v tesných podzemných chodbách, často natesnané v hromadách s ostatnými členmi kolónie, a s nedostatkom kyslíka sa tak stretávajú často. Nie je preto divu, že sa u nich vyvinula schopnosť, ako sa v takomto prostredí neudusiť. Keď sa ostatné cicavce, vrátane človeka, ocitnú v prostredí s nedostatkom kyslíka, ich mozgové bunky prestanú byť v priebehu krátkej doby zásobované energiou a začnú odumierať. Oproti tomu rypoše, ktoré boli vystavené vzduchu len s 5% hladinou kyslíku po dobu piatich hodín, nevykazovali žiadne patologické príznaky. Čo je ale ešte zaujímavejšie, v prípade poklesu kyslíka na nulu rypoše upadli do strnulosti, vypli metabolickú dráhu závislú na dostupnosti kyslíka a prepli svoj metabolizmus na spaľovanie fruktózy. Táto metabolická dráha potom produkovala energiu v anaeróbnych podmienkach (podobne ako to robia rastliny) a zásobovala ňou mozog pokusných rypošov až do opätovného prísunu kyslíka. Autori štúdie tiež navrhujú, že detailné pochopenie mechanizmu tohto energetického „prepnutia“ by mohlo byť využité pri liečbe ľudských pacientov s kyslíkovou depriváciou, ako napríklad v prípade mŕtvice či pri ischemickej chorobe srdca.

Park T. J. et al.: Science 356, 307–311, 2016/6335, DOI: 10.1126/science.aab3896.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...