Špatný lidský čich je mýtus

Zdrojem nepodloženého názoru o slabém lidském čichu jsou neuroanatomické srovnávací práce Paula Brocy, mj. autora překonaného, ale ještě před 30 lety používaného Brocova indexu tělesné hmotnosti. Nové práce však ukazují, že lidský čich se neliší zásadně od čichu například potkana a při srovnání 24 druhů savců jsou lidé někde uprostřed. Máme sice méně genů pro čichové receptory než hlodavci, ale orbitofrontální kůra zpracovává signály ze 400 různých typů receptorů. Čichový bulbus člověka má srovnatelný počet neuronů jako hlodavci, při testech se však výsledky liší zejména podle spektra zkoušených pachů a vůní – v případě některých je lidský čich citlivější než čich laboratorních hlodavců, a dokonce i psů. Nové poznatky umožňují využít změny čichových vjemů i v diagnostice některých neurodegenerativních chorob, včetně Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci.

McGann J. P., Science, DOI: 10.1126/science.aam7263