i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nejslavnější z vědkyň

Před 150 lety se narodila Marie Curie-Skłodowská
 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 664, 2017/11

Dvě zdárně vychované děti, dvě Nobelovy ceny a především – vzestup outsidera vlastním přičiněním a bez deformace charakteru. Příběh talentu, vytrvalosti a skromnosti.

Když na jaře 1896 Henri Becquerel objevil radioaktivitu, trvalo několik měsíců, než se jí vědecký svět, zaujatý rentgenovým zářením, začal soustavně zabývat. Mezi prvními Marie Curie-Skłodowská (narozená 7. listopadu 1867 ve Varšavě), čerstvá absolventka fyziky a chemie na univerzitě v Paříži.

Její manžel Pierre už má vědecké zkušenosti, Marie „pouze“ překypuje talentem, elánem i – jak se zanedlouho ukáže – vytrvalostí. K doktorské práci měla na vybranou dvě témata – rentgenové záření a radioaktivitu. Zvolila druhé, hlavně proto, že Pierre, čerstvý profesor na škole průmyslové fyziky a chemie, disponoval vhodnými přístroji – váhami pro malá množství a měřičem malých elektrických nábojů („síla“ radioaktivity se tehdy zjišťovala hlavně tak, že se měřila doba, za jakou určité množství uranu, přesněji jím emitované ionizující záření, vybije nabitý elektroskop). Marie se rychle zapracovala a potom, nejprve v jiném stavu a poté jako kojící matka,1) v Pierrově školní laboratoři prozkoumala „zářivost“ několika desítek chemických prvků a posléze dvou uranových rud, chalkolitu (torbernitu) a uraninitu (smolince), které se používaly k výrobě barev.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. V letech 1976–1982 působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Nyní je publicistou na volné noze. Je spoluautorem knih Objevy a vynálezy tisíciletí (s Janem Tůmou), Čeští vědci v exilu (s Libuší Koubskou a Karlem Pacnerem), Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Vivisectio mundi aneb Povídání o věcech obyčejných i nevšedních (se Ctiradem Johnem).
Houdek František

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné