i

Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Nejslavnější z vědkyň

Před 150 lety se narodila Marie Curie-Skłodowská
 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 664, 2017/11

Dvě zdárně vychované děti, dvě Nobelovy ceny a především – vzestup outsidera vlastním přičiněním a bez deformace charakteru. Příběh talentu, vytrvalosti a skromnosti.

Když na jaře 1896 Henri Becquerel objevil radioaktivitu, trvalo několik měsíců, než se jí vědecký svět, zaujatý rentgenovým zářením, začal soustavně zabývat. Mezi prvními Marie Curie-Skłodowská (narozená 7. listopadu 1867 ve Varšavě), čerstvá absolventka fyziky a chemie na univerzitě v Paříži.

Její manžel Pierre už má vědecké zkušenosti, Marie „pouze“ překypuje talentem, elánem i – jak se zanedlouho ukáže – vytrvalostí. K doktorské práci měla na vybranou dvě témata – rentgenové záření a radioaktivitu. Zvolila druhé, hlavně proto, že Pierre, čerstvý profesor na škole průmyslové fyziky a chemie, disponoval vhodnými přístroji – váhami pro malá množství a měřičem malých elektrických nábojů („síla“ radioaktivity se tehdy zjišťovala hlavně tak, že se měřila doba, za jakou určité množství uranu, přesněji jím emitované ionizující záření, vybije nabitý elektroskop). Marie se rychle zapracovala a potom, nejprve v jiném stavu a poté jako kojící matka,1) v Pierrově školní laboratoři prozkoumala „zářivost“ několika desítek chemických prvků a posléze dvou uranových rud, chalkolitu (torbernitu) a uraninitu (smolince), které se používaly k výrobě barev.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Odvrácená strana kojení

Odvrácená strana kojení video

Jan Nevoral  |  1. 8. 2019
O prospěšnosti kojení není pochyb. Mateřské mléko však může obsahovat kromě vysoce žádoucích látek i zdraví škodlivé cizorodé molekuly. Ukazuje...
Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné