i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

„1000“ huseníčků přečteno

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 610, 2017/11

Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je nejpoužívanější laboratorní modelová rostlina. Jedním z důvodů její obliby je relativně malý genom, který byl u ekotypu Columbia-0 přečten již v roce 2000 (ve stejném roce jako genom lidský) a je vhodný pro genetické experimenty. Před několika lety vznikla iniciativa „1001 genomes“ (http://1001genomes.org), jejímž cílem bylo kromě jiného osekvenování co nejvyššího počtu ekotypů huseníčku vyskytujícího se v různých částech světa. Jednou z motivací bylo vytvořit co nejširší platformu pro nástroj, který umožňuje studovat vztahy mezi různými genotypy a jejich fenotypovými projevy, tzv. GWAS (Genome Wide Associated Study; http:// www.gwascentral.org). Jen velmi málo biologických systémů v sobě skrývá tak vysoký potenciál pro takové genetické studie jako právě huseníček. V loňském roce iniciativa „1001 genomes“ publikovala práci, v níž uvádí osekvenování 1135 genomů různých ekotypů huseníčku. Někteří vědci neskrývají nadšení z toho, co může GWAS ve spojení se stále větším množstvím dostupných genetických informací o různých ekotypech přinést. Relativně blízká budoucnost ukáže, zda je toto nadšení oprávněné, či nikoliv. Co ale můžeme s jistotou říci, že výsledky tohoto projektu upevňují místo huseníčku mezi elitou organismů, co se genetické prostudovanosti týče.

The 1001 Genomes Consortium, Cell 166, 481, 2016/2, DOI: 10.1016/j.cell.2016.05.063;

T. Kawakatsu et al., Cell 166, 492, 2016/2, DOI: 10.1016/j.cell.2016.06.044.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph. D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze a pracoval v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V současné době bádá pod hlavičkou VŠCHT a Ludwig-Maxmilians-Universität München (LMU). Ve své práci se zabývá interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy.
Janda Martin

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné