i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

„1000“ huseníčků přečteno

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 610, 2017/11

Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je nejpoužívanější laboratorní modelová rostlina. Jedním z důvodů její obliby je relativně malý genom, který byl u ekotypu Columbia-0 přečten již v roce 2000 (ve stejném roce jako genom lidský) a je vhodný pro genetické experimenty. Před několika lety vznikla iniciativa „1001 genomes“ (http://1001genomes.org), jejímž cílem bylo kromě jiného osekvenování co nejvyššího počtu ekotypů huseníčku vyskytujícího se v různých částech světa. Jednou z motivací bylo vytvořit co nejširší platformu pro nástroj, který umožňuje studovat vztahy mezi různými genotypy a jejich fenotypovými projevy, tzv. GWAS (Genome Wide Associated Study; http:// www.gwascentral.org). Jen velmi málo biologických systémů v sobě skrývá tak vysoký potenciál pro takové genetické studie jako právě huseníček. V loňském roce iniciativa „1001 genomes“ publikovala práci, v níž uvádí osekvenování 1135 genomů různých ekotypů huseníčku. Někteří vědci neskrývají nadšení z toho, co může GWAS ve spojení se stále větším množstvím dostupných genetických informací o různých ekotypech přinést. Relativně blízká budoucnost ukáže, zda je toto nadšení oprávněné, či nikoliv. Co ale můžeme s jistotou říci, že výsledky tohoto projektu upevňují místo huseníčku mezi elitou organismů, co se genetické prostudovanosti týče.

The 1001 Genomes Consortium, Cell 166, 481, 2016/2, DOI: 10.1016/j.cell.2016.05.063;

T. Kawakatsu et al., Cell 166, 492, 2016/2, DOI: 10.1016/j.cell.2016.06.044.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....