Vlastnosti typického kolonizátora

O tom, že jsou cévnaté rostliny dobrými indikátory změn prostředí, se ví poměrně dlouho. Změny druhového složení rostlinných společenstev v souvislosti se změnami klimatu na výškových gradientech v horách jsou typickým příkladem. Řada rostlinných druhů posouvá hranice svého rozšíření vzhůru, často na úkor druhů jiných, které jim vyklízejí svůj životní prostor.

Vytipování vlastností, jež umožňují druhům obsazovat vyšší polohy, a znaků, které se naopak stávají při globálním oteplování hendikepem, by pomohlo v předvídání odezvy konkrétních druhů bez nutnosti dlouhodobého pozorování. Najít konkrétní znaky anebo jejich kombinace není úplně jednoduché. V úvahu jich může připadat celá řada, od ekologických (např. vazba na teplotní podmínky, pH, vlastnosti půdy, minerální látky) přes morfologické (např. životní forma, růstová strategie, maximální výška) až po způsob rozšiřování (např. přenos pylu, typ plodů, způsob a délka kvetení, rozšiřování diaspor).