Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Mikrobiologie ve službách kriminalistiky

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 599, 2017/10

1947: […] Zajímavý případ, jak biologická analysa skvrn na šatech pomohla určit místo vraždy, se udál ve Švýcarech a referuje o něm prof. Dr. Otto Jaag, který provedl rozbor a posudek nálezu. […]

Ve Vierwaldstättském jezeře byla nalezena mrtvola člověka, který byl pravděpodobně utopen. Byl zatčen muž, podezřelý z vraždy, ale čin popíral; proto vyšetřující úřady byly nuceny nashromážditi co nejvíce důkazů, aby pachatele usvědčily. Jedním z důkazů bylo zjištění původu skvrn na plášti domnělého pachatele, které podle mínění policie byly způsobeny na místě činu. […] Při mikroskopování skvrn bylo určeno 12 druhů drobnohledných rostlin. […]

Podle biologie a ekologie nalezených mikrofyt usoudil prof. Jaag o stanovišti toto: Uvedené sinice nežijí ani trvale ponořeny ve vodě, ani na zemi tam, kde mají normální srážkovou vlhkost. Nacházíme je na stanovištích s periodickým střídáním smáčení a sucha. V přírodě jsou lokality toho druhu buď na vlhkých skalách, kde tvoří sinice tmavé, tak zvané „inkoustové šmouhy“, nebo na nábřežích švýcarských jezer. O tom, že skvrna byla způsobena na nábřeží jezera, nikoli na skále, svědčí výskyt rozsivek, které byly ve vzorku nalezeny a které náleží floře jezer a jen dočasně živoří a odumírají na vlhkých místech nad hladinou, kamž se dostávají rozstřikem při vlnobití nebo při stoupnutí hladiny. Také zelená řasa Cystococcus svědčí pro nábřeží, neboť tam hojně roste, zvláště v nejvyšších polohách. Nalezená řasa byla bez houbových vláken, což je důkazem toho, že stanoviště mělo slunnou, jižní polohu. […]

Konečný úsudek o místě činu byl po rozboru skvrn ten, že znečištění pochází z nábřeží jezera, ze slunného místa, z prostoru mezi nejvyšším a nejnižším stavem vody. Jako nejpravděpodobnější přicházelo v úvahu jezero Vierwaldstättské. […]

Posudek byl odevzdán soudu a vrah po tvrdošíjném zapírání se přiznal a označil místo činu: к jihu obrácené pobřeží Vierwaldstättského jezera. […]

Dr. Bohuslav Fott (Vesmír 26, 46, 1947/2)

 

2017: Řasy se při vyšetřování vražd a sebevražd, utonutí nebo nehod spojených s vodním prostředím využívají dodnes. Především rozsivky, jichž existují tisíce druhů, jsou součástí sedimentů, planktonu i nárostů na vlhkých skalách, po vdechnutí pronikají do krve a kostní dřeně a jejich křemičité schránky jsou dobře rozpoznatelné. Lze tak například zjistit, že oběť zemřela jinde než na místě nálezu. Ale postupy forenzní limnologie se nikdy nedočkaly většího rozšíření, jde o doplňkovou metodu, která má řadu omezení snižujících její vypovídací hodnotu. Jaagův úspěch byl spíše výjimečný.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné