Jsou registrované klinické studie věrohodnější?

Klinické studie jsou rozhodujícím podkladem pro povolení nových léků, postupů a technologií, a tedy pro jejich uplatnění v léčbě (nebo prevenci) nemocí.

Standardem jsou randomizované, dvojitě zaslepené studie, přičemž kontroly dostávají mnohem častěji stávající „nejlepší léčbu“ než placebo (z etických důvodů). V posledních letech se prosazuje požadavek, aby tyto studie byly ohlášeny některému z respektovaných registrů (americký clinicaltrials.gov, evropský The EU Clinical Trials Register, WHO International Clinical Trials Registry Platform nebo The International Standard Randomised Controled Trial Number Register), protože některé výzkumy naznačily, že v neregistrovaných studiích se častěji dosahuje pozitivních výsledků.

Autoři aktuálního výzkumu nalezli 4190 abstraktů, publikovaných v průběhu jediného měsíce (!!) v odborných medicínských časopisech, indexovaných v databázi ­PubMed. Sítem požadavků, umožňujících detailní zhodnocení, prošlo 1122 randomizovaných klinických studií, z nichž naprostá většina (97 %) byla publikována v angličtině. Z toho 53 % studií bylo registrováno. Autoři také aktivně pátrali v databázích výše uvedených registrů, což ukázalo, že v 15 % případů byla studie registrována, ale registrace při publikaci nebyla uvedena.

Mezi pozitivním vyzněním studií a jejich registrací byla nalezena jen hraniční spojitost, a to i po zohlednění prospektivní či retrospektivní registrace. Ani financování farmaceutickým nebo jiným průmyslem neznamenalo vyšší pravděpodobnost pozitivního výsledku studie. To je pro medicínský výzkum i praxi jistě dobrá zpráva.

A. Odutayo et al., Brit. med. J., DOI: 10.1136/bmj.j917