Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Rozvíjí vědu jeden pohřeb za druhým?

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 12, 2017/1

Přestože vědci usilují o růst lidského poznání, i ve vědě hrají významnou roli ambice, boje o postavení, budování reputace či nepotismus. Techniky výzkumu či oblasti zkoumání význačných vědců jsou považovány za užitečnější a hodnověrnější než totéž u začínajících výzkumníků. Vědecké celebrity tak snáze získávají granty pro svou práci, editoři vědeckých časopisů jsou k nim vstřícnější; obecně se těší mnohem větší podpoře. Obvykle jde o zcela oprávněné výhody, protože jejich práce prostě přinesla cenné poznání. Někdy však taková vědecká kapacita dokáže svou vahou zničit alternativní přístupy, myšlenky a kariéry mladších kolegů.

Pierre Azoulay, Christian Fons-Rosen a Joshua Graff Zivin se jali testovat, zda vědecká celebrita skutečně dokáže zpožďovat vývoj oboru. Využili předčasných úmrtí 452 vědců z oblasti přírodních věd, kteří byli skutečnými hvězdami svých oborů, a podívali se na vývoj vědeckých publikací jejich dosavadních kolegů a pak jiných odborníků, kteří s nimi za jejich života nespolupracovali. Nepřekvapivě zjistili, že publikace nových výsledků kolegů význačného vědce po jeho smrti radikálně a trvale poklesly, průměrně až o 40 %. Naopak „výzkumníkům z vnějšku“ se začalo dařit, publikovali více svých myšlenek a do pěti let propad své publikační aktivity v oboru vyrovnali. Navíc jsou tyto práce považovány za kvalitnější a užitečnější (navázalo na ně více vědců a byly citovanější).

Nepotvrdilo se přitom, že by vědecké celebrity nějak formálně bránily jiným ve vzestupu. Málokdy byly zároveň editory vědeckých časopisů a zřídka předsedaly grantovým komisím – stvrdilo se tak mj. i populární pořekadlo, že „kdo vědu umí, ten ji dělá, kdo ji neumí, ten ji řídí“. Výsledky v souhrnu ukazují, že práce hvězdného vědce či vědkyně oslní obor natolik a na tak dlouho, že přístupy a myšlenky jiných jednoduše nejsou vidět, i když mohou být srovnatelné nebo i mnohem lepší.

Pierre Azoulay et al., DOI: 10.3386/w21788

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Houdek

Ing. Petr Houdek, (*1981) působí na katedře ekonomie Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem a na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Je ředitelem Centra pro behaviorální experimenty při CEVRO VŠ. Zároveň je postgraduálním studentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné