Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Klimatická změna a civilizace

Výlet na hranice krásné literatury
 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 56, 2017/1

Nová publikace Miroslava Bárty se zaměřuje především na popis historického vývoje staroegyptské civilizace v jedné z jejích stěžejních fází, a věnuje se období, pro které se v egyptologii vžilo označení doba stavitelů pyramid. Především se jedná o dobu Staré říše (cca 2592–2118 př. Kr.) s přesahem do období po jejím pádu (zhruba do poloviny 2. tisíciletí př. Kr.). Na první pohled se může zdát, že se jedná o klasickou historiografickou publikaci, jež čtenáři dovolí poznat dějinný vývoj egyptského státu 3. tisíciletí př. Kr. na pozadí dosud známých archeologických a textových pramenů. Takové zdání se však brzy ukáže jako klamné, neboť autor přistupoval ke svému dílu poněkud odlišně a kladl si v zásadě dvojí cíl.

Za prvé se snaží analyzovat, popsat a zhodnotit vzestup i pád staroegyptské civilizace doby stavitelů pyramid, a to včetně jejích dávných kořenů doložených na skalních malbách hluboko v Západní poušti i s následky společenské krize a státního kolapsu, které se projevily po konci Staré říše během tzv. První přechodné doby. Druhým zjevným cílem této knihy je snaha využít analýzu staroegyptské civilizace a z ní vyplývající závěry jako případovou studii pro výzkum a zhodnocení vývoje a vývojových zvratů také u jiných starověkých, ale i zcela moderních civilizací, kultur a dalších „komplexních společností“. Autor má jistě pravdu, že vzhledem k dlouhému historickému vývoji a poměrně dobře zachovaným komplexním materiálním i textovým dokladům lze starý Egypt využít jako výborný komparační materiál pro studium dalších kultur a společností. To se potvrdilo např. v pracích Jana Assmanna, Johna Bainese a dalších multidisciplinárních egyptologů, kteří využívali dílčích aspektů egyptské kultury (písma, jazyka, náboženství, mudrosloví, vzdělanosti, politiky či státní správy) jako srovnávacích modelů při studiu jiných kultur nebo vývoje lidských společností obecně.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jiří Janák

Doc. Jiří Janák, Th.D., (*1976) vystudoval religionistiku a teologii na Husitské teologické fakultě UK. Od roku 2000 je členem týmu Českého egyptologického ústavu FF UK, v němž se specializuje na výzkum staroegyptského náboženství a interpretaci náboženských a magických textů. Podílí se na terénních archeologických výzkumech v Egyptě a v rámci stipendijních pobytů působil na univerzitách v Bonnu, Oxfordu a na  Brownově univerzitě v Providence, RI.
Janák Jiří

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné