i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Je Alzheimerova choroba infekční?

Priony, amyloid a neurofibrilární klubka
 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 523, 2016/9

Mezi deseti hlavními příčinami úmrtí je Alzheimerova choroba jediným onemocněním, kterému dosud nelze předcházet, nelze ho vyléčit a ani významně zpomalit.

Alzheimerova choroba je podle celosvětových statistik nejčastějším neurodegenerativním onemocněním, jehož prevalence se obzvláště ve vyspělých zemích vzhledem ke stárnutí populace neustále zvyšuje. V USA je touto chorobou postižen každý devátý člověk nad 65 let (ženy 2krát častěji než muži), nad 85 let je to již plná třetina populace a je celkově 6. nejčastější příčinou úmrtí. V ČR je prevalence této choroby sice nižší než v rozvinutých západních zemích (onemocní každý třináctý nad 65 let a každý pátý nad 80 let), nicméně tato čísla se rychle přibližují hodnotám západních zemí. Jde tedy o jeden z nejvýznamnějších zdravotních, sociálních a ekonomických problémů rozvinutých zemí.

Základními histopatologickými znaky Alzheimerovy choroby jsou přítomnost extracelulárních amyloidových (senilních) plaků a intracelulárních neurofibrilárních klubek v mozcích pacientů. Jejich detekce se dodnes používá k post mortem diagnóze Alzheimerovy choroby. Amyloidové plaky jsou tvořeny agregáty amyloidového β peptidu (Aβ) a neurofibrilární klubka obsahují z největší části hyperfosforylovaný protein tau. I přes intenzivní studium amyloidových plaků a neurofibrilárních klubek v posledních desetiletích však jejich role v Alzheimerově chorobě není stále zcela jasná. Zároveň se množí data, která poukazují na to, že peptid Aβ i protein tau mají vlastnosti prionů.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Martin Balaštík

Martin Balaštík, Ph.D., (*1975) vystudoval neurovědy na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu a sedm let působil na Harvardově univerzitě v Bostonu. Od r. 2014 je vedoucím oddělení molekulární neurobiologie ve Fyziologickém ůstavu AV ČR, v. v. i., (www.fgu.cas.cz/departments/molekularnineurobiologie)
Balaštík Martin

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné