FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026
i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Je Alzheimerova choroba infekční?

Priony, amyloid a neurofibrilární klubka
 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 523, 2016/9

Mezi deseti hlavními příčinami úmrtí je Alzheimerova choroba jediným onemocněním, kterému dosud nelze předcházet, nelze ho vyléčit a ani významně zpomalit.

Alzheimerova choroba je podle celosvětových statistik nejčastějším neurodegenerativním onemocněním, jehož prevalence se obzvláště ve vyspělých zemích vzhledem ke stárnutí populace neustále zvyšuje. V USA je touto chorobou postižen každý devátý člověk nad 65 let (ženy 2krát častěji než muži), nad 85 let je to již plná třetina populace a je celkově 6. nejčastější příčinou úmrtí. V ČR je prevalence této choroby sice nižší než v rozvinutých západních zemích (onemocní každý třináctý nad 65 let a každý pátý nad 80 let), nicméně tato čísla se rychle přibližují hodnotám západních zemí. Jde tedy o jeden z nejvýznamnějších zdravotních, sociálních a ekonomických problémů rozvinutých zemí.

Základními histopatologickými znaky Alzheimerovy choroby jsou přítomnost extracelulárních amyloidových (senilních) plaků a intracelulárních neurofibrilárních klubek v mozcích pacientů. Jejich detekce se dodnes používá k post mortem diagnóze Alzheimerovy choroby. Amyloidové plaky jsou tvořeny agregáty amyloidového β peptidu (Aβ) a neurofibrilární klubka obsahují z největší části hyperfosforylovaný protein tau. I přes intenzivní studium amyloidových plaků a neurofibrilárních klubek v posledních desetiletích však jejich role v Alzheimerově chorobě není stále zcela jasná. Zároveň se množí data, která poukazují na to, že peptid Aβ i protein tau mají vlastnosti prionů.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Martin Balaštík

Martin Balaštík, Ph.D., (*1975) vystudoval neurovědy na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu a sedm let působil na Harvardově univerzitě v Bostonu. Od r. 2014 je vedoucím oddělení molekulární neurobiologie ve Fyziologickém ůstavu AV ČR, v. v. i., (www.fgu.cas.cz/departments/molekularnineurobiologie)
Balaštík Martin

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...