Celiakie, vyhánění čerta ďáblem

Nesnášenlivost k lepku je genetické, zatím nevyléčitelné autoimunní alergické onemocnění střevní sliznice s celosvětovým nárůstem. V ČR celiakií trpí v průměru asi jedna osoba na tři sta obyvatel, častěji ženy. Pacienti musejí konzumovat jen bezlepkové potraviny, jejichž prodej ale překvapivě převyšuje množství a potřebu skutečně nemocných osob.

Na kolumbijské univerzitě provedli výzkum, proč roste popularita bezlepkových potravin (viz křivka „gluten free“) a proč kupuje tyto potraviny až 25 % Američanů, přestože jsou většinou zdraví. Vážně nemocných touto poruchou je v USA necelé procento. Čtvrtina z bezlepkově nakupujících uvedla, že prý jde o zdravější alternativu stravování. Asi 20 % chtělo zlepšit činnost trávicího systému, desetina se bála rodinného zatížení (celiakičtí nemocní v příbuzenstvu) a jenom 8 % z 1500 mělo skutečnou alergii na lepek. Nezapomeňme na fenomén „jedna paní povídala“, a tak 35 % respondentů nesdělilo pro bezlepkovou stravu žádný jiný důvod. Rodiče se vyjadřovali v tom smyslu, že někdy dávají svým dětem bezlepkovou stravu preventivně, protože věří, že tím rozvoji alergie na lepek zabrání, a nepřipouštějí si žádná rizika.

Rizika ale existují kvůli nevhodně vybrané náhradní výživě. Většinou se místo pšeničné mouky a jiných škrobovin z obilí konzumuje větší množství rýže, kokosové mouky, ale i hodně tuků, bílého cukru a dalších kalorických potravin a pochutin. To může napomáhat vzniku otylosti a riziku cukrovky. Je známo, že bezlepková dieta bývá nedostatková, pokud jde o některé mikronutrienty z obilí, především vitaminy skupiny B, včetně kyseliny listové (B9) a železa. Málokdy bývají bezlepkové potraviny těmito elementy obohacované. Už vůbec neplatí, že by lepek či některé jeho součásti (gluteniny a prolaminy, obsahující alergeny) byly nějak jinak škodlivé nebo dokonce toxické. To spíš stojí za pozornost, že náhražková rýžová mouka obsahuje arzén, protože rýže má schopnost jeho sloučeniny absorbovat. Rýžové náhražky mohou dokonce ohrožovat naše zdraví už od kojeneckého věku (PMID: 27111102). Neplatí ani názor, že pro zdravé příbuzné ani zdravé děti osob s celiakií by bezlepková dieta byla jakousi ochranou proti případnému rozvoji této alergie. Autorka zmíněného článku N. R. Reillyová také zmiňuje zajímavé souvislosti bezlepkových diet se sociálními interakcemi. Bezlepkové potraviny bývají nejen dražší, ale u dětí, které nejedí potraviny obsahující lepek, byl také popsán sklon k nesnášenlivosti, izolaci a depresi (PMID: 26322559).

Reilly N. R. J. Pediatr. DOI: 10.1016/j.jpeds.2016.04.014 (z této práce je převzat i graf počtu vyhledání hesel „gluten free“ a „celiakie“)