i

Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Zákulisí

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 326, 2016/6

Cíl: další ERC granty

Výzkumný program Strukturní biologie v brněnském mezioborovém ústavu CEITEC má nového koordinátora. Stal se jím doc. Richard Štefl, Ph.D., který v minulosti pět let působil v curyšském ETH, v CEITEC už šest let vede výzkumnou skupinu a j nositelem prestižního ERC grantu v hodnotě 52 milionů.

„Mou dlouhodobou vizí je posunout českou vědu blíž k evropskému standardu. Chci vyhledávat nové vedoucí výzkumných skupin s potenciálem získat pro CEITEC další ERC granty. Současně podniknu kroky k tomu, aby vědecké aktivity mého programu měly jasný směr, který i za cenu riskantních projektů podpořím,“ říká Štefl.

-ov-

Pražský kosmický inkubátor

Evropská kosmická agentura (ESA) v květnu otevřela v pražském Paláci Adria kosmický inkubátor ESA BIC Prague, v němž budou české start-upy hledat možnosti využití kosmických technologií v běžném životě. Inkubátor je první svého druhu ve střední a východní Evropě, celkem jich ESA provozuje ve třinácti evropských zemích už šestnáct. Inkubátor, jehož operátorem je CzechInvest, poskytne 25 českým start-upům po dobu 5 let asi 1,25 milionu eur.

-ov-

Ceny Neuron pro mladé vědce

„Kvantově-mechanickými simulacemi jsme zjistili, že molekuly vybuzené rentgenovým zářením si mohou vyměňovat energii se sousedními molekulami. Například ve vodě po ozáření dochází k extrémně rychlé výměně protonů. To znamená, že zasažená molekula vody si vyměňuje se sousedkami nejen energii, ale také elektrický náboj i atomy. Věřím, že naše výsledky přispějí k vývoji nového typu spektroskopie, což umožní sledovat novým způsobem, jak se chovají kapaliny a rozpuštěné látky,“ říká v rozhovoru na stránkách Nadačního fonu Neuron fyzikální chemik prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., z VŠCHT o výzkumu, za který 18. května převzal v divadle Archa Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru chemie.

Ocenění pro člena redakční rady Vesmíru nám udělalo velikou radost.

Cenu dále obdrželi:

Medicína: Helena Fulková, Ph.D., z ÚMG AV ČR, která během stáže na Tokijské univerzitě naklonovala myš. Něco takového dovedou jen čtyři laboratoře na světě. Myší klony pomohou nahlédnout do mechanismu reprodukce a reprogramování buněk. Rozhovor s Helenou Fulkovou najdete na vesmir.cz.

Biologie: Pavel Plevka, Ph.D., z CEITEC. Odhaluje slabá místa pikornavirů, které způsobují běžná nachlazení i nebezpečné záněty mozku.

Fyzika: Jindřich Kolorenč, Ph.D., z Fyzikálního ústavu AV ČR. Zabývá se počítačovými simulacemi, pomocí kterých je možné určovat chování látek a materiálů na základě znalosti jen základních fyzikálních zákonů.

Matematika: Emil Jeřábek, Ph.D., který se na Matematickém ústavu AV ČR zabývá matematickou logikou.

Společenské vědy: RNDr. Filip Matějka, Ph.D., z CERGE-EI. Pukod petčřete tneto txet, dáokzlai jtse, že ldiksý mzeok je sochepn rpozozant solvo puzoe pdole pnrvího a plesoíhndo pmesíne. Na podobném principu je založena teorie racionální nepozornosti, podle níž člověk vnímá jenom to, co považuje za důležité. Filip Matějka pomocí ekonomických teorií vysvětluje chování lidí i státu.

Další dva vědci získali prostředky na uskutečnění výzkumné expedice. RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se chystá v Kongu potvrdit existenci nového druhu pralesního krokodýla a zmapovat areál jeho rozšíření. A MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., bude v Peru hledat odpověď na otázku, zda má rituální užití psychedelika ayahuascy z klinického i neurobiologického hlediska antidepresivní potenciál.

-ov-

Čínský agrochemický apetit

Švýcarská společnost Syngenta, producent herbicidů a osiv (včetně GM plodin) je na prodej. O převzetí největšího světového výrobce zemědělských chemikálií usiluje čínská státní firma ChemChina, která nabízí 43 miliard dolarů v hotovosti. Transakci už schválili akcionáři, čeká se na souhlas regulačních orgánů. Sídlo firmy by mělo zůstat v Basileji.

Obchod mohou zkomplikovat především Spojené státy, na jejichž území má Syngenta celou biotechnologickou sekci a řadu výrobních závodů, některé z nich v blízkosti vojenských a vládních objektů. Američany znepokojuje, že by nad těmito podniky měl převzít kontrolu čínský režim. Obavy panují i z dopadu na americké zemědělství a potravinovou bezpečnost.

V roce 2014 o Syngentu usilovalo americké Monsanto, ale Švýcaři jeho tehdejší nabídku 40 miliard dolarů odmítli. Loni v srpnu jednání definitivně zkrachovala.

-ov-

Zdržení pro ExoMars

Evropa s Ruskem odložily start druhé části projektu ExoMars z roku 2018 na červenec 2020. Letos v březnu odstartovala první mise. Její součástí je přistávací modul Schiaparelli, jehož úkolem bude analyzovat prachové částice během sestupu a na povrchu, a satelit Trace Gas Orbiter, který bude od října mapovat zdroje metanu a dalších plynů. Zároveň by měl zajišťovat komunikaci mezi Zemí a moduly na povrchu.

Druhá mise má na rudou planetu dopravit rover vybavený nástroji pro hledání stop života. Stejně jako modul Schiaparelli by měl přistát v oblasti Oxia Planum, kde satelitní snímkování odhalilo stará říční koryta a delty.

Projektu se původně účastnila NASA, Spojené státy však v roce 2012 zařadily zpátečku. Nahradilo je Rusko, jehož úkolem je zajistit nosné rakety Proton a přistávací systém. pro rover. Spojení evropské a ruské technologie však skřípe a projekt nabral zpoždění.

V roce 2020 se má k Marsu vydat i další rover NASA, jehož úkolem bude mimo jiné zjišťovat podmínky pro případnou lidskou expedici a sběr vzorků hornin, které by v budoucnu bylo možno dopravit na Zemi.

-ov-

Zemřel otec fullerenů

Jeden z objevitelů fullerenů, Harold Kroto, zemřel 30. dubna 2016. K objevu jej přivedlo studium molekul v mezihvězdném prostoru. Kroto totiž z mikrovlnných spekter usoudil, že tyto uhlíkové struktury nemohly vznikat za nízkých teplot a hustot, ale naopak při vysokých tlacích a teplotách v atmosférách uhlíkových hvězd.

Richard Smalley měl výkonný laser umožňující simulovat podmínky v atmosféře uhlíkových hvězd. H. Kroto, R. Smalley a Robert Curl v roce 1985 pomocí laseru vypařili grafit a v prudce zchlazených uhlíkových parách prokázali molekuly C60 a C70. Všichni tři dostali za objev fullerenů v r. 1996 Nobelovu cenu za chemii (viz Vesmír 76, 65, 1997/2).

-ib-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorech

Ivan Boháček

Ondřej Vrtiška

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné