i

Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Zákulisí

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 326, 2016/6

Cíl: další ERC granty

Výzkumný program Strukturní biologie v brněnském mezioborovém ústavu CEITEC má nového koordinátora. Stal se jím doc. Richard Štefl, Ph.D., který v minulosti pět let působil v curyšském ETH, v CEITEC už šest let vede výzkumnou skupinu a j nositelem prestižního ERC grantu v hodnotě 52 milionů.

„Mou dlouhodobou vizí je posunout českou vědu blíž k evropskému standardu. Chci vyhledávat nové vedoucí výzkumných skupin s potenciálem získat pro CEITEC další ERC granty. Současně podniknu kroky k tomu, aby vědecké aktivity mého programu měly jasný směr, který i za cenu riskantních projektů podpořím,“ říká Štefl.

-ov-

Pražský kosmický inkubátor

Evropská kosmická agentura (ESA) v květnu otevřela v pražském Paláci Adria kosmický inkubátor ESA BIC Prague, v němž budou české start-upy hledat možnosti využití kosmických technologií v běžném životě. Inkubátor je první svého druhu ve střední a východní Evropě, celkem jich ESA provozuje ve třinácti evropských zemích už šestnáct. Inkubátor, jehož operátorem je CzechInvest, poskytne 25 českým start-upům po dobu 5 let asi 1,25 milionu eur.

-ov-

Ceny Neuron pro mladé vědce

„Kvantově-mechanickými simulacemi jsme zjistili, že molekuly vybuzené rentgenovým zářením si mohou vyměňovat energii se sousedními molekulami. Například ve vodě po ozáření dochází k extrémně rychlé výměně protonů. To znamená, že zasažená molekula vody si vyměňuje se sousedkami nejen energii, ale také elektrický náboj i atomy. Věřím, že naše výsledky přispějí k vývoji nového typu spektroskopie, což umožní sledovat novým způsobem, jak se chovají kapaliny a rozpuštěné látky,“ říká v rozhovoru na stránkách Nadačního fonu Neuron fyzikální chemik prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., z VŠCHT o výzkumu, za který 18. května převzal v divadle Archa Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru chemie.

Ocenění pro člena redakční rady Vesmíru nám udělalo velikou radost.

Cenu dále obdrželi:

Medicína: Helena Fulková, Ph.D., z ÚMG AV ČR, která během stáže na Tokijské univerzitě naklonovala myš. Něco takového dovedou jen čtyři laboratoře na světě. Myší klony pomohou nahlédnout do mechanismu reprodukce a reprogramování buněk. Rozhovor s Helenou Fulkovou najdete na vesmir.cz.

Biologie: Pavel Plevka, Ph.D., z CEITEC. Odhaluje slabá místa pikornavirů, které způsobují běžná nachlazení i nebezpečné záněty mozku.

Fyzika: Jindřich Kolorenč, Ph.D., z Fyzikálního ústavu AV ČR. Zabývá se počítačovými simulacemi, pomocí kterých je možné určovat chování látek a materiálů na základě znalosti jen základních fyzikálních zákonů.

Matematika: Emil Jeřábek, Ph.D., který se na Matematickém ústavu AV ČR zabývá matematickou logikou.

Společenské vědy: RNDr. Filip Matějka, Ph.D., z CERGE-EI. Pukod petčřete tneto txet, dáokzlai jtse, že ldiksý mzeok je sochepn rpozozant solvo puzoe pdole pnrvího a plesoíhndo pmesíne. Na podobném principu je založena teorie racionální nepozornosti, podle níž člověk vnímá jenom to, co považuje za důležité. Filip Matějka pomocí ekonomických teorií vysvětluje chování lidí i státu.

Další dva vědci získali prostředky na uskutečnění výzkumné expedice. RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se chystá v Kongu potvrdit existenci nového druhu pralesního krokodýla a zmapovat areál jeho rozšíření. A MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., bude v Peru hledat odpověď na otázku, zda má rituální užití psychedelika ayahuascy z klinického i neurobiologického hlediska antidepresivní potenciál.

-ov-

Čínský agrochemický apetit

Švýcarská společnost Syngenta, producent herbicidů a osiv (včetně GM plodin) je na prodej. O převzetí největšího světového výrobce zemědělských chemikálií usiluje čínská státní firma ChemChina, která nabízí 43 miliard dolarů v hotovosti. Transakci už schválili akcionáři, čeká se na souhlas regulačních orgánů. Sídlo firmy by mělo zůstat v Basileji.

Obchod mohou zkomplikovat především Spojené státy, na jejichž území má Syngenta celou biotechnologickou sekci a řadu výrobních závodů, některé z nich v blízkosti vojenských a vládních objektů. Američany znepokojuje, že by nad těmito podniky měl převzít kontrolu čínský režim. Obavy panují i z dopadu na americké zemědělství a potravinovou bezpečnost.

V roce 2014 o Syngentu usilovalo americké Monsanto, ale Švýcaři jeho tehdejší nabídku 40 miliard dolarů odmítli. Loni v srpnu jednání definitivně zkrachovala.

-ov-

Zdržení pro ExoMars

Evropa s Ruskem odložily start druhé části projektu ExoMars z roku 2018 na červenec 2020. Letos v březnu odstartovala první mise. Její součástí je přistávací modul Schiaparelli, jehož úkolem bude analyzovat prachové částice během sestupu a na povrchu, a satelit Trace Gas Orbiter, který bude od října mapovat zdroje metanu a dalších plynů. Zároveň by měl zajišťovat komunikaci mezi Zemí a moduly na povrchu.

Druhá mise má na rudou planetu dopravit rover vybavený nástroji pro hledání stop života. Stejně jako modul Schiaparelli by měl přistát v oblasti Oxia Planum, kde satelitní snímkování odhalilo stará říční koryta a delty.

Projektu se původně účastnila NASA, Spojené státy však v roce 2012 zařadily zpátečku. Nahradilo je Rusko, jehož úkolem je zajistit nosné rakety Proton a přistávací systém. pro rover. Spojení evropské a ruské technologie však skřípe a projekt nabral zpoždění.

V roce 2020 se má k Marsu vydat i další rover NASA, jehož úkolem bude mimo jiné zjišťovat podmínky pro případnou lidskou expedici a sběr vzorků hornin, které by v budoucnu bylo možno dopravit na Zemi.

-ov-

Zemřel otec fullerenů

Jeden z objevitelů fullerenů, Harold Kroto, zemřel 30. dubna 2016. K objevu jej přivedlo studium molekul v mezihvězdném prostoru. Kroto totiž z mikrovlnných spekter usoudil, že tyto uhlíkové struktury nemohly vznikat za nízkých teplot a hustot, ale naopak při vysokých tlacích a teplotách v atmosférách uhlíkových hvězd.

Richard Smalley měl výkonný laser umožňující simulovat podmínky v atmosféře uhlíkových hvězd. H. Kroto, R. Smalley a Robert Curl v roce 1985 pomocí laseru vypařili grafit a v prudce zchlazených uhlíkových parách prokázali molekuly C60 a C70. Všichni tři dostali za objev fullerenů v r. 1996 Nobelovu cenu za chemii (viz Vesmír 76, 65, 1997/2).

-ib-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorech

Ivan Boháček

Ondřej Vrtiška

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné