i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

UV signalizace u pavouků

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 331, 2016/6

Fakt, že nejrůznější organismy využívají ve svém zbarvení ultrafialovou složku světelného spektra, není vzhledem k citlivosti zraku mnoha živočichů na UV paprsky příliš překvapivý. Ukazuje se, že UV vzory hrají mnohdy důležitou roli v pohlavním výběru, ať už se jedná o rozpoznávání či výběr vhodného partnera, nebo o signalizaci mezi jedinci stejného pohlaví. Naprostá většina studií dosud věnovala pozornost blízkému UV světlu (UVA: 315–400 nanometrů). Jedním z tradičně zkoumaných živočichů je v tomto ohledu pavouk Cosmophasis umbratica z čeledi skákavkovitých, u kterého byl již dříve odhalen význam UV světla při rozpoznávání pohlavního partnera. Někteří pavouci ale mají na těle krom ploch odrážejících světlo v oblasti UVA i struktury odrážející paprsky o ještě kratších vlnových délkách, s vrcholem v UVB oblasti spektra (280–315 nm).

Autoři studie publikované v časopise Animal Behaviour se na příkladu výše zmíněného pavouka rozhodli prozkoumat, zda i odrazivost v UVB oblasti hraje nějakou roli v komunikaci na vnitrodruhové úrovni. S využitím několika behaviorálních experimentů, během kterých pomocí speciálních filtrů odstraňovali z prostředí UVA a UVB část světelného spektra, došli k závěru, že nejen UVA, ale i paprsky UVB spektra jsou důležité ve vnitrodruhové signalizaci studovaného pavouka. Odrazivost v oblasti UVB sice není v tomto případě důležitá přímo pro rozpoznání partnera, ale významně ovlivňuje některé aspekty chování u obou pohlaví. Kupříkladu při chybějící UVA či UVB složce světla se zkracuje doba, po kterou samice věnuje pozornost samci (rychleji ztrácí zájem). V případě signalizace mezi samci vedla absence UVA i UVB ke zkrácení času, po který samec vykazoval nepřátelské chování vůči druhému samci.

Zatím není zcela jasné, jak podstatný je význam odrazivosti v oblasti UVB v chování studovaného pavouka, a to už jen vzhledem k tomu, že paprsky z této části spektra tvoří pouze malé procento světla dopadajícího na zemský povrch (přibližně 0,5 % světla o vlnových délkách pod 700 nm). Není ani jasné, jak jsou UVB paprsky vnímány, protože dosud prozkoumané zrakové receptory zodpovědné za vnímání UV paprsků jsou u naprosté většiny živočichů citlivé v oblasti UVA. V každém případě se pravděpodobně jedná o první experimentální ověření funkce UVB paprsků v komunikaci mezi organismy a uvidíme, co odhalí další zamýšlené pokusy řešitelského týmu.

Painting Ch. J. et al.: J. Animal Behav., DOI: 10.1016/j.anbehav.2015.12.030

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....