Spánek a roční období? Rozdíl tu je

Vliv mag netického pole na život organismů je v poslední době diskutovaným tématem. Rušení zemského magnetického pole vedením vysokého napětí bylo v posledních desetiletích stále častěji diskutováno epidemiology coby rizikový faktor pro vznik rakoviny (zejména rakoviny prsu a dětské leukémie) a zemědělci již léta podezřívají vedení vysokého napětí nad pastvinami ze snížení užitkovosti a kondice svých krav. Souvislost zatím není známa, ale vysvětluje se snížením produkce melatoninu, přičemž melatonin je významný antioxidant, který možná i potlačuje rakovinné bujení. Další hypotéza vychází z toho, že narušení magnetického pole nějakým způsobem (za účasti melatoninu) narušuje přirozený biorytmus, což v důsledku vede opět k narušení některých základních životních funkcí, a tím k snížení obranyschopnosti organismu a zvýšení nemocnosti. Třetí hypotéza pak předpokládá, že oscilující magnetické pole v době spánku (klidu, nehybnosti) podává mozku chybné hlášení, že se hlava otáčí, což ale rovnovážné ústrojí nepotvrzuje. V důsledku této konfliktní smyslové informace dochází k tzv. vegetativním poruchám, podobně jako když rovnovážné ústrojí a zrak poskytují nesouhlasné informace (pocity z plavby na rozbouřeném moři, jízdy na kolotoči atp.).

Mezinárodní tým s početnou českou účastí nedávno do mozaiky poznání magnetobiologie přinesl zajímavé novinky o vlivu extrémně nízkofrekvenčního oscilujícího magnetického pole (jaké je např. pod vedením vysokého napětí) na sekreci melatoninu (lidově „spánkový hormon“). Studie srovnávala hladiny melatoninu měsíčních telat, která byla simulací vystavena změnám zemského magnetického pole pod dráty vysokého napětí, a kontrolní neovlivněné skupiny. Nekonzistentní výsledky některých předchozích experimentů zabývajících se touto problematikou se podařilo vysvětlit díky nadstandardní délce pokusu (35 dní) a dvojím opakováním (léto a zima). Ukázalo se totiž, že vliv ročního období, resp. délka fotoperiody, je pro sekreci melatoninu zcela zásadní. Zatímco v zimě má oscilující magnetické pole na tvorbu melatoninu výrazný inhibiční účinek podobný jako světlo, v létě měla pokusná zvířata nečekaně naopak hladinu tohoto hormonu v krvi vyšší než kontrolní vzorek.

Jelikož tvorba melatoninu úzce souvisí i s koncentracemi serotoninu (biologicky aktivní látky, jejíž nedostatek se podílí např. na vzniku depresí, poruch spánku apod.), chtěli by odborníci v další práci zaměřit pozornost právě na tuto látku, která se uvolňuje během světelného dne. A vy, kteří máte problémy s nespavostí a dlouhé vedení (nedaleko), si zatím v létě můžete vyzkoušet, zda si lépe neodpočinete, když si ustelete přímo pod ním.

Kolbabová T.: Sci. Rep., DOI: 10.1038/srep14206