Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Spánek a roční období? Rozdíl tu je

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 324, 2016/6

Vliv mag netického pole na život organismů je v poslední době diskutovaným tématem. Rušení zemského magnetického pole vedením vysokého napětí bylo v posledních desetiletích stále častěji diskutováno epidemiology coby rizikový faktor pro vznik rakoviny (zejména rakoviny prsu a dětské leukémie) a zemědělci již léta podezřívají vedení vysokého napětí nad pastvinami ze snížení užitkovosti a kondice svých krav. Souvislost zatím není známa, ale vysvětluje se snížením produkce melatoninu, přičemž melatonin je významný antioxidant, který možná i potlačuje rakovinné bujení. Další hypotéza vychází z toho, že narušení magnetického pole nějakým způsobem (za účasti melatoninu) narušuje přirozený biorytmus, což v důsledku vede opět k narušení některých základních životních funkcí, a tím k snížení obranyschopnosti organismu a zvýšení nemocnosti. Třetí hypotéza pak předpokládá, že oscilující magnetické pole v době spánku (klidu, nehybnosti) podává mozku chybné hlášení, že se hlava otáčí, což ale rovnovážné ústrojí nepotvrzuje. V důsledku této konfliktní smyslové informace dochází k tzv. vegetativním poruchám, podobně jako když rovnovážné ústrojí a zrak poskytují nesouhlasné informace (pocity z plavby na rozbouřeném moři, jízdy na kolotoči atp.).

Mezinárodní tým s početnou českou účastí nedávno do mozaiky poznání magnetobiologie přinesl zajímavé novinky o vlivu extrémně nízkofrekvenčního oscilujícího magnetického pole (jaké je např. pod vedením vysokého napětí) na sekreci melatoninu (lidově „spánkový hormon“). Studie srovnávala hladiny melatoninu měsíčních telat, která byla simulací vystavena změnám zemského magnetického pole pod dráty vysokého napětí, a kontrolní neovlivněné skupiny. Nekonzistentní výsledky některých předchozích experimentů zabývajících se touto problematikou se podařilo vysvětlit díky nadstandardní délce pokusu (35 dní) a dvojím opakováním (léto a zima). Ukázalo se totiž, že vliv ročního období, resp. délka fotoperiody, je pro sekreci melatoninu zcela zásadní. Zatímco v zimě má oscilující magnetické pole na tvorbu melatoninu výrazný inhibiční účinek podobný jako světlo, v létě měla pokusná zvířata nečekaně naopak hladinu tohoto hormonu v krvi vyšší než kontrolní vzorek.

Jelikož tvorba melatoninu úzce souvisí i s koncentracemi serotoninu (biologicky aktivní látky, jejíž nedostatek se podílí např. na vzniku depresí, poruch spánku apod.), chtěli by odborníci v další práci zaměřit pozornost právě na tuto látku, která se uvolňuje během světelného dne. A vy, kteří máte problémy s nespavostí a dlouhé vedení (nedaleko), si zatím v létě můžete vyzkoušet, zda si lépe neodpočinete, když si ustelete přímo pod ním.

Kolbabová T.: Sci. Rep., DOI: 10.1038/srep14206

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné