Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Návrat xenotransplantací

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 332, 2016/6

Před patnácti lety lámali vědci, lékaři i investoři nad transplantacemi prasečích orgánů nemocným lidem hůl. Teď se xenotransplantace vracejí do popředí zájmu a svět do nich znovu vkládá naděje.

Transplantace zachraňují každý rok zdraví a životy tisícům lidí. Jedním z velkých omezení pro jejich širší uplatnění zůstává nedostatek vhodných orgánů. V polovině devadesátých let minulého století utrácely velké farmaceutické firmy obrovské peníze za cílené úpravy dědičné informace prasat v přesvědčení, že tato zvířata poslouží jako zdroj orgánů pro transplantace lidem. Například švýcarský Novartis počítal s investicemi ve výši jedné miliardy amerických dolarů nejen do výzkumu, ale i do speciálních farem, kde by se geneticky upravená prasata chovala. Farmaceutický gigant hodlal vyřešit nedostatek orgánů pro transplantace jednou provždy a sliboval konec dlouhých „pořadníků“, v nichž těžce nemocní pacienti čekají na vhodný orgán.

Nedostatkové orgány

Naděje se však nenaplnily. V prvních letech 21. století hodily farmaceutické a biotechnologické firmy včetně Novartisu ručník do ringu. Dnes je jen ve Spojených státech v „pořadnících“ zapsáno více než 124 000 pacientů s naléhavou potřebou transplantace. Ročně je jich uspokojena asi pětina. Zoufalý nedostatek vhodných orgánů vede k tomu, že na čekací listiny jsou zapisováni skutečně jen ti nejpotřebnější. Reálná potřeba orgánů pro transplantace je mnohonásobně vyšší a odhaduje se, že jen v USA by transplantace pomohla jednomu milionu vážně nemocných.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné