Návrat xenotransplantací

Před patnácti lety lámali vědci, lékaři i investoři nad transplantacemi prasečích orgánů nemocným lidem hůl. Teď se xenotransplantace vracejí do popředí zájmu a svět do nich znovu vkládá naděje.

Transplantace zachraňují každý rok zdraví a životy tisícům lidí. Jedním z velkých omezení pro jejich širší uplatnění zůstává nedostatek vhodných orgánů. V polovině devadesátých let minulého století utrácely velké farmaceutické firmy obrovské peníze za cílené úpravy dědičné informace prasat v přesvědčení, že tato zvířata poslouží jako zdroj orgánů pro transplantace lidem. Například švýcarský Novartis počítal s investicemi ve výši jedné miliardy amerických dolarů nejen do výzkumu, ale i do speciálních farem, kde by se geneticky upravená prasata chovala. Farmaceutický gigant hodlal vyřešit nedostatek orgánů pro transplantace jednou provždy a sliboval konec dlouhých „pořadníků“, v nichž těžce nemocní pacienti čekají na vhodný orgán.

Nedostatkové orgány

Naděje se však nenaplnily. V prvních letech 21. století hodily farmaceutické a biotechnologické firmy včetně Novartisu ručník do ringu. Dnes je jen ve Spojených státech v „pořadnících“ zapsáno více než 124 000 pacientů s naléhavou potřebou transplantace. Ročně je jich uspokojena asi pětina. Zoufalý nedostatek vhodných orgánů vede k tomu, že na čekací listiny jsou zapisováni skutečně jen ti nejpotřebnější. Reálná potřeba orgánů pro transplantace je mnohonásobně vyšší a odhaduje se, že jen v USA by transplantace pomohla jednomu milionu vážně nemocných.