Bude zaveden jednotný světový kalendář

1956:

Dnešní kalendář již zdaleka nevyhovuje potřebě lidstva. Největší obtíže s kalendářem jsou ve státech s plánovaným hospodářstvím. Měsíce mají různý počet pracovních dní, jednotlivá čtvrtletí jsou nestejně dlouhá, v létech po sobě následujících nesouhlasí data s dny v týdnu, do budoucnosti je nutno poměrně složitě kalendář vypočítat apod. Proto vzniklo mnoho návrhů na změnu kalendáře. Protože jsme však na užívání gregoriánského kalendáře tak zvyklí, že si většinou jeho potřebu ani neuvědomujeme, je jasné, že nový kalendář se musí starému značně přimykat. […]

Nejdokonalejším návrhem je t. zv. světový kalendář, o jehož zavedení se nyní vážně uvažuje. Světový kalendář má 12 měsíců, z nichž leden, duben, červenec a říjen mají 31 dnů, ostatní měsíce 30 dnů. Protože obyčejný rok má 365 dnů, je nutno do kalendáře vložit jeden den, který by se neoznačoval dnem v týdnu; byl by to den, následující po 30. prosinci. Tento den by se označoval jako den W, příp. 31. prosinec a byl by světovým svátkem. V přestupném roce by se podobný den vkládal za 30. červen.

Takovýto kalendář má proti kalendáři gregoriánském obrovské výhody: každý rok je stejný (souhlasí data a dny v týdnu), čtvrtletí jsou stejně dlouhá (každé čtvrtletí má 91 dní, 13 týdnů, 3 měsíce – ovšem bez W-dnů, které se nepočítají), ve čtvrtletích souhlasí data a dny v týdnu, jednotlivá čtvrtletí mají stejný počet pracovních dní a dní pracovního volna, každý měsíc má stejný počet pracovních dní (t. j. 26), každý rok začíná nedělí 1. ledna, prvním pracovním dnem je v každém Bude zaveden jednotný světový kalendář roku pondělí 2. ledna, každé čtvrtletí začíná nedělí a končí sobotou, kalendář je stabilní a každý rok se beze změny opakuje, takže není nutné kalendář pro budoucnost vypočítávat. Odpadá také každoroční tisknutí nových kalendářů. […] Má-li však být nový kalendář zaveden současně na celém světě, je nutno provést přípravy a dohodnout se na mezinárodní basi, v Organizaci spojených národů, kde bylo již ostatně o světovém kalendáři jednáno. Nový kalendář však není možno zavést libovolně, nýbrž pouze k počátku takového roku, v němž 1. leden začíná nedělí. Mohlo se tak stát např. letos, avšak k projednání nebylo již dosti času. Doufejme proto, že světový kalendář budeme mít od roku 1961.

Jiří Bouška (Vesmír 35, 204, 1956/6)

2016:

Světový kalendář nemáme ani 60 let poté. Nic se totiž nezměnilo na faktu, že na gregoriánském kalendáři, jak jej používáme, není v zásadě nic špatně. Rok 2000 (a problém Y2K) navíc ukázal, že i malé změny softwaru některých počítačů (které jim umožnily vstoupit do nového tisíciletí bez zaváhání) nesou veliké technologické náklady. Reforma kalendáře v moderní éře by si vyžádala technologické změny v nepředstavitelně větším měřítku. Politické „náklady“ reformy lze jen těžko odhadnout. Přesto snaha zavést světový kalendář stále žije v aktivitách The World Calendar Association. Momentálně je ve hře rok 2017, neboť začne nedělí 1. ledna. Vzhledem k výše řečenému lze spát klidně.

-jmč-