i

Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Pod vodíkovým nebem

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 290, 2016/5

Planety hmotnější než ta naše, takzvané „superzemě“, jsou nejčastějšími souputníky hvězd. V jejich atmosférách často převládá vodík. Může na nich existovat život? A pokud ano, mohli bychom jej nalézt?

Rozdělení planet na plynné obry s masivními atmosférami lehkých plynů a terestrické (kamenné) planety s atmosférami tvořenými těžšími molekulami bylo dlouho považováno za obecné pravidlo. Pokrok ve výzkumu exoplanet z něj však učinil spíše lokální kuriozitu. Prozatím nejhojnější hmotnostní třídou exoplanet jsou totiž tělesa ležící svou hmotností někde mezi oběma extrémy. Ačkoli jsou často označována jako „superzemě“, nemalá část z nich má rozsáhlou atmosféru obsahující pravděpodobně i vodík a héelium.

Ukazuje se, že potenciál planety pro udržení vodíkové atmosféry je dán nejen tradičně uvažovanými parametry, tedy hmotností a teplotou, ale též působením UV záření a hvězdného větru, produkovaného její mateřskou hvězdou. I mezi zdánlivě slibnými „zeměmi“ a „superzeměmi“ určitě najdeme řadu těles s vodíkovou atmosférou, jejíž chemismus se naší Zemi podobat rozhodně nebude. Musí to ale nutně znamenat, že jsou takové planety pro život nevhodné?

Američtí geofyzikové Raymond Pierrehumbert a Eric Gaidos zjistili, že vodík je účinný skleníkový plyn, který navíc (na rozdíl od vodní páry a oxidu uhličitého) nemá tendenci při nízkých teplotách vymrzat. Vhodně hustá vodíková atmosféra proto dokáže udržet na povrchu planety příjemnou teplotu v libovolné vzdálenosti od hvězdy. Planeta ve vzdálenosti 2 AU (2× vzdálenější od Slunce než Země) by si vystačila s vodíkem při tlaku 1 bar, okolo 6 AU (za drahou Jupitera) by již musela mít 10 barů a v 15 AU (mezi Saturnem a Uranem) 100 barů. Při ještě hustší atmosféře by se teplota vhodná ke koupání udržela dokonce i na planetě, která žádnou hvězdu neobíhá, pokud má dostatek geotermálního tepla.1)

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Tomáš Petrásek

Mgr. Tomáš Petrásek (*1984) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie.
Petrásek Tomáš

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné