i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Pod vodíkovým nebem

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 290, 2016/5

Planety hmotnější než ta naše, takzvané „superzemě“, jsou nejčastějšími souputníky hvězd. V jejich atmosférách často převládá vodík. Může na nich existovat život? A pokud ano, mohli bychom jej nalézt?

Rozdělení planet na plynné obry s masivními atmosférami lehkých plynů a terestrické (kamenné) planety s atmosférami tvořenými těžšími molekulami bylo dlouho považováno za obecné pravidlo. Pokrok ve výzkumu exoplanet z něj však učinil spíše lokální kuriozitu. Prozatím nejhojnější hmotnostní třídou exoplanet jsou totiž tělesa ležící svou hmotností někde mezi oběma extrémy. Ačkoli jsou často označována jako „superzemě“, nemalá část z nich má rozsáhlou atmosféru obsahující pravděpodobně i vodík a héelium.

Ukazuje se, že potenciál planety pro udržení vodíkové atmosféry je dán nejen tradičně uvažovanými parametry, tedy hmotností a teplotou, ale též působením UV záření a hvězdného větru, produkovaného její mateřskou hvězdou. I mezi zdánlivě slibnými „zeměmi“ a „superzeměmi“ určitě najdeme řadu těles s vodíkovou atmosférou, jejíž chemismus se naší Zemi podobat rozhodně nebude. Musí to ale nutně znamenat, že jsou takové planety pro život nevhodné?

Američtí geofyzikové Raymond Pierrehumbert a Eric Gaidos zjistili, že vodík je účinný skleníkový plyn, který navíc (na rozdíl od vodní páry a oxidu uhličitého) nemá tendenci při nízkých teplotách vymrzat. Vhodně hustá vodíková atmosféra proto dokáže udržet na povrchu planety příjemnou teplotu v libovolné vzdálenosti od hvězdy. Planeta ve vzdálenosti 2 AU (2× vzdálenější od Slunce než Země) by si vystačila s vodíkem při tlaku 1 bar, okolo 6 AU (za drahou Jupitera) by již musela mít 10 barů a v 15 AU (mezi Saturnem a Uranem) 100 barů. Při ještě hustší atmosféře by se teplota vhodná ke koupání udržela dokonce i na planetě, která žádnou hvězdu neobíhá, pokud má dostatek geotermálního tepla.1)

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Tomáš Petrásek

Mgr. Tomáš Petrásek (*1984) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie.
Petrásek Tomáš

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.