Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Středoevropská motýlí veleříše

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 244, 2016/4

V křivoklátských lesích jsem si kdysi zamiloval lesní cestu lemovanou pasekami a plnou baboček, batolců, perleťovců, z louží se ozývaly kuňky a běžní byli čolci. Nic z toho už není pravda a stejně tomu je na mnoha dalších místech.

Tím více se skláním s úctou před autory čtyřdílné motýlí monografie, která začala vycházet roku 2007 a dovršena byla v roce 2015. Je jedinečná nejen rozsahem (celkem 1824 barevných křídových stran), ale i šíří zájmů. Středoevropské druhy motýlů představuje ve statích o jednotlivých druzích, které obsahují morfologický a determinační popis, popis rozšíření včetně mapky, bionomii, snímky svrchní a spodní strany motýla a obou pohlaví motýla, jejich housenek, kukel i fotografie z přírody. Velmi cenné jsou obrázkové orientační klíče (Noční motýli I., s. 28–33, Můrovití, s. 12–17) a tabule pro rychlou orientaci (Noční motýli I., s. 20–27), systematický přehled středoevropských druhů, přehled motýlů s denní nebo částečně denní aktivitou, vysvětlivky k odborným termínům (Denní motýli, s. 7–16).

Kromě toho je v knihách množství rámečků různých „motýlích zajímavostí“, například u babočky admirála čteme: …Pravidelné dálkové migrace z jižní do střední Evropy, tak jak k nim ještě docházelo v nedávné minulosti, vykazují v posledních letech značné výkyvy, pravděpodobně v důsledku oteplování klimatu… Celoroční populace v posledních letech ve střední Evropě vykazují početnější stavy, než je tomu v jižní Evropě. Jedinci podzimní generace už nepodnikají dlouhé migrace až do jižního Středomoří, ale jejich tah končí podstatně severněji, na střední Rhôně nebo v Pádské nížině… (Denní motýli, s. 492), nebo: Mravenčí dělnice při setkání s housenkou modráska ji začne ohmatávat tykadly. Housenka na to reaguje vyloučením sladké krůpěje z Newcomerovy žlázy, kterou dělnice okamžitě pozře. Dělnice potom vyleze na hřbet housenky a snaží se ji dotyky tykadel přimět k vyloučení další kapky. Tato vzájemná hra může trvat až čtyři hodiny, po jejím skončení housenka zdvihne zadní pár pošinek a prohne tělo do tvaru písmene S, přičemž u ní dojde současně ke zduření hrudních článků. Touto pozicí housenka napodobí larvu mravence a zmatená dělnice zareaguje jejím uchopením do kusadel a přenesením do mraveniště (Denní motýli, s. 299). Dále jen namátkou – dozvíte se, co to je hilltopping, pteriny, nomen conservandum, falešná hlava, acyklický druh, chemická ochrana vřetenušek…

Při listování a pročítání tohoto díla se mi nutně vybaví dávná novinová zpráva, která byla, tuším, nadepsaná „Veleříše v pěti knihách“ a informovala o nedokončeném díle Jana Obenbergera (1892–1964) a jeho monografii Entomologie 1 až 5, která vycházela v letech 1952–1964 v Nakladatelství ČSAV, tedy předchůdci Academie. Poslední díl pojednával o motýlech a další se měly zabývat blanokřídlými a brouky, avšak již nevyšly. Dílo Jana Macka1) a jeho kolektivu je s touto monografií zcela srovnatelné. Další knihou Jana Macka a jeho kolegů Jakuba Straky, Petra Bogusche, Libora Dvořáka, Pavla Bezděčka a Pavla Tyrnera, která vyšla v nakladatelství Academia v edici ATLAS, jsou Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví, (Praha 2010, 522 stran, 450 Kč, ISBN 978-80-200-1772-7) a skoro připraven k tisku je další díl Blanokřídlých.

Věřme, že tyto atlasy budou sloužit při poznávání pestrosti naší přírody a nestanou se jen dokumentací „toho, co bylo“.

Obrázky

Poznámky

1) RNDr. Jan Macek působil od roku 1975 po třicet let jako lektor na soustředěních biologických olympiád.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné