fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

K prodeji západní literatury u nás

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 243, 2016/4

1966:

Ve Státním nakladatelství technické literatury v pražské Spálené ulici byla koncem roku 1965 otevřena pozoruhodná výstava rozmanitých oborů vědecké, technické i umělecké literatury, vydané západními institucemi a nakladatelskými firmami. Jednotlivcům (= soukromníkům) bylo možno si zde zakoupit, resp. objednat západní literaturu za kurs 1 dolar USA = až 29 Kčs. Tedy prakticky kurs tuzexový. Tím byla vědecká a odborná literatura kapitalistického světa postavena na úroveň luxusního zboží. Vědecká literatura však nesmí být u nás postavena na tuto úroveň.

Mnohem vhodnější řešení v dnešní přechodně nepříznivé situaci zahraničního obchodu by bylo přiznat každému vědeckému (nebo uměleckému aj.) pracovníku právo koupit si alespoň jednou za určité období (3–5 let?) jednu cizí knihu v průměrné hodnotě 10 dolarů, avšak za kurs $ = 15 Kč! Poukázky by mohla přidělovat a evidovat například Komise vědeckých pracovníků při ÚRO, nebo jednotlivé vědecké nebo vědecko-technické společnosti apod. K nákupu větších děl by však mělo být umožněno spojování podílů několika osob ke společnému vlastnictví. Tím by se omezil nákup na nejpotřebnější literaturu a navíc by se umožnila koordinace nákupů v rámci pracovních kolektivů jednotlivých ústavů a institucí. Domnívám se, že podobné řešení by mohlo být přijatelné jak pro ministerstvo zahraničního obchodu a ministerstvo financí, tak i pro naše vědecké pracovníky.

R. Rost (Vesmír 45, 116, 1966/4)

2016:

V době (zatím ještě stále poměrně) otevřených hranic, svobodného přístupu k informacím, bezproblémově fungující distribuční sítě, internetových knihkupectví a on-line plateb (o sílícím hnutí Open Access nemluvě) se snadno zapomíná (a mladším ročníkům těžko věří), jaké potíže museli před padesáti lety řešit vědci, když se chtěli dostat k zahraniční odborné literatuře. (Jen dodejme, že ÚRO byla zkratka Ústřední rady odborů.)

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...