Komerční lov velkých šelem

Komerční lov ohrožených druhů, ať na soukromých farmách, či přímo v chráněných oblastech, je vnímán jako jeden z pragmatických a poměrně fungujících způsobů ochrany přírody, neboť přináší značné finanční prostředky na provoz chráněných jednotek a na ochranu daných druhů. Pokud jsou do něj navíc vhodně zapojeni zdejší obyvatelé, činí snad tuto ochranu taxonů trvale udržitelnou v tom smyslu, že si ji místní lidé ohlídají, aby z ní mohli mít jasný materiální prospěch, pokud si už necení samotné hodnoty taxonů.

Aby byl komerční lov ochranářsky přínosný pro přežití druhů, je naprosto zásadní, aby byl odlov sám o sobě trvale udržitelný, což můžeme zajistit pečlivým monitoringem a zohledněním biologie inkriminovaných druhů. Na příkladu lvů, levhartů a pum se ukázalo, že odlov vybraných dospělých jedinců může mít kvůli snaze submisivnějších jedinců o zapojení do reprodukce mnohem větší dopad na výskyt infanticidy. V případě lva může jeho úbytek zvýšit regionálně početnost levhartů, protože jsou si v jisté míře potravními konkurenty. Vzhledem k celoafrickému úbytku lva je možné, a fotografie odlovených zvířat (kterými se lovci chlubí) to podporují, že jsou lovena čím dál mladší zvířata (nejde o odstraňování zvířat, která se v reprodukci už realizovala), což může způsobit velmi rychlé populační propady, až nevratné vymření lovených zvířat v celých regionech. Nebezpečnost nadměrného lovu je také v tom, že populační propady mají logicky jisté zpoždění oproti samotnému lovu, a o to víc je třeba pečlivého monitoringu.

http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0005941