I nečekané události mohou nastat

Jedenáctého března 2016 uplyne 5 let od výjimečně silného zemětřesení (páté nejsilnější od roku 1900), jež vyvolalo nečekaně velkou vlnu cunami. Ta zaplavila 591 km2 území, uchvátila téměř 20 000 obětí a napáchala nesmírné materiální škody. Japonsko investovalo nemalé částky do stavby ochranných hrází a vlnolamů, na mnoha místech až 12 metrů vysokých. Výška vlny však na některých místech přesáhla 30 m, v oblasti Fukušimy měla výšku 14 m, zatímco vlnolamy byly dimenzovány na výšku 6 m. V této souvislosti je možná zajímavé si povšimnout, jak krátkou historickou paměť Japonci prokázali. Zpětně se totiž přišlo na to, že obdobně velké cunami se vyskytlo u pobřeží Sanriku v červnu 1896. Ale nemělo by nás to překvapit – viz naše vlastní zkušenost s povodněmi roku 1997 a 2002.

Zemětřesení samo na elektrárně Fukušima I škody nenapáchalo. Všechny bezpečnostní systémy automaticky vypnuly štěpnou reakci. Havárie se postupně rozvinula v řadě postupných kroků v důsledku toho, že cunami zničilo náhradní energetické zdroje. To vše Vladimír Wagner podrobně popisuje a všude tam, kde jsou k pochopení probíhajících dějů či nutných opatření zapotřebí další znalosti, vysvětluje základní principy nejen fungování reaktoru, ale i to, jak se měří radioaktivita, co je to dávka, efektivní dávka a vliv nízkých dávek záření. Pro radiofobiky připomínám, že vše kolem nás je radioaktivní, i my samotní.

Leccos nového se dozvědí i ti čtenáři, kteří se domnívají, že jsou s jadernou energetikou dostatečně obeznámeni.

Velice doporučuji kapitolu Jaké je zdravotní ohrožení?, zejména pak část Získaným odhadům a číslům je třeba rozumět. Autor věnuje značnou pozornost i srovnávání této havárie s černobylskou, od níž 26. dubna uplyne 25 let. Knihu oživuje šest vložených biografických medailonků. Zmíním se jen o dvou. Farmář Masami Jošizawa se staral o prosperující biofarmu. Odmítl porazit třistahlavé stádo krav. Rozhodl se krávy zachránit nejen jako projev úcty k životu, ale také jako protest k postupu úřadů. Chce docílit toho, aby byly vědecky studovány účinky radiace na stádu, které se z hlediska hospodářského užitku stalo bezcenným. Podobně farmář Naoto Macumura zůstal na farmě, odmítl opustit domácí zvířectvo a ke svým zvířatům přibral i některá od sousedů.

V závěrečných dvou kapitolách knihy autor rozvažuje nad tím, jak havárie ve Fukušimě ovlivnila japonskou jadernou energetiku i energetiku světovou. Srozumitelnosti knihy pomáhají dodatky – detailní chronologický přehled událostí v historii havárie, slovník termínů a zkratek a místopis. Knihu je určena každému, koho zajímají otázky energetické budoucnosti a místo jaderné energetiky.