Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Slavní pacienti

 
 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 108, 2016/2

Řada lidí touží po slávě, a nikdy jí nedosáhne. Jiní by raději žili své poklidné životy, ale sláva si je přesto mimoděk najde. Do této skupiny patří i ti, kteří prosluli vinou svého zdravotního stavu. Souhrou šťastných, častěji však nešťastných náhod umožnili posunutí hranic našeho poznání.

Dennodenně se stovky anonymních dobrovolníků po celém světě účastní farmaceutického a lékařského výzkumu. Většina z nich skončí přinejlepším jako pár řádků tabulky v elektronické příloze vědecké publikace. Několik málo se jich ale nachomýtne i ke skutečně přelomovým okamžikům a jejich jméno a životní příběh pak vstoupí do historie vědy. Připomeňme si nyní několik takových případů, často dojemných.

Průlomová operace

Vezměme si třeba první úspěšnou transplantaci srdce, jež proběhla 3. prosince 1967 v Groote Schuur Hospital v Kapském Městě. [1] K té byl třeba nejen tým doktora Christiaana Barnarda, ale v příhodnou chvíli i vhodný dárce (pětadvacetiletá Denise Darvallová) a příjemce (čtyřiapadesátiletý Louis Washkansky). Na jedné straně tak stál postarší Washkansky, původem litevský Žid po třech infarktech, na druhé nebohá Denise, kterou předchozího odpoledne přejel opilý řidič, když se s matkou vypravila do cukrárny pro dort. Matka byla mrtvá na místě, Denise ještě převezli do nemocnice, kde ale oživovací pokusy selhaly kvůli nevratnému poškození mozku. Tragická zpráva pro zbytek rodiny Darvallových se zároveň stala mimořádnou příležitostí pro doktora Barnarda a nadějí pro pana Washkanského.

Na druhý den obletěly svět fotografie usměvavého Washkanského, který se po devítihodinové operaci probudil z narkózy s novým srdcem. Náhradního orgánu ani nového postavení celebrity si však neužil ani do Vánoc. Ze strachu, že tělo transplantát odmítne, nasadili lékaři Washkanskému příliš silná imunosupresiva, která oslabila jeho obranyschopnost natolik, že nakonec podlehl zápalu plic. Důležité varování pro všechny následovatele.

Šťastnější budoucnost čekala desetiletého Jonathana van Wyka, který získal Denisinu ledvinu. Přestože taková transplantace už tou dobou nebyla nikterak průlomová, pozornost místních médií přece jen vzbudila. Orgán bělošky byl totiž voperován „barevnému“ chlapci, což v tehdejší Jihoafrické republice vyvolalo určité pobouření.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D. (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné