MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Slavní pacienti

 
 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 108, 2016/2

Řada lidí touží po slávě, a nikdy jí nedosáhne. Jiní by raději žili své poklidné životy, ale sláva si je přesto mimoděk najde. Do této skupiny patří i ti, kteří prosluli vinou svého zdravotního stavu. Souhrou šťastných, častěji však nešťastných náhod umožnili posunutí hranic našeho poznání.

Dennodenně se stovky anonymních dobrovolníků po celém světě účastní farmaceutického a lékařského výzkumu. Většina z nich skončí přinejlepším jako pár řádků tabulky v elektronické příloze vědecké publikace. Několik málo se jich ale nachomýtne i ke skutečně přelomovým okamžikům a jejich jméno a životní příběh pak vstoupí do historie vědy. Připomeňme si nyní několik takových případů, často dojemných.

Průlomová operace

Vezměme si třeba první úspěšnou transplantaci srdce, jež proběhla 3. prosince 1967 v Groote Schuur Hospital v Kapském Městě. [1] K té byl třeba nejen tým doktora Christiaana Barnarda, ale v příhodnou chvíli i vhodný dárce (pětadvacetiletá Denise Darvallová) a příjemce (čtyřiapadesátiletý Louis Washkansky). Na jedné straně tak stál postarší Washkansky, původem litevský Žid po třech infarktech, na druhé nebohá Denise, kterou předchozího odpoledne přejel opilý řidič, když se s matkou vypravila do cukrárny pro dort. Matka byla mrtvá na místě, Denise ještě převezli do nemocnice, kde ale oživovací pokusy selhaly kvůli nevratnému poškození mozku. Tragická zpráva pro zbytek rodiny Darvallových se zároveň stala mimořádnou příležitostí pro doktora Barnarda a nadějí pro pana Washkanského.

Na druhý den obletěly svět fotografie usměvavého Washkanského, který se po devítihodinové operaci probudil z narkózy s novým srdcem. Náhradního orgánu ani nového postavení celebrity si však neužil ani do Vánoc. Ze strachu, že tělo transplantát odmítne, nasadili lékaři Washkanskému příliš silná imunosupresiva, která oslabila jeho obranyschopnost natolik, že nakonec podlehl zápalu plic. Důležité varování pro všechny následovatele.

Šťastnější budoucnost čekala desetiletého Jonathana van Wyka, který získal Denisinu ledvinu. Přestože taková transplantace už tou dobou nebyla nikterak průlomová, pozornost místních médií přece jen vzbudila. Orgán bělošky byl totiž voperován „barevnému“ chlapci, což v tehdejší Jihoafrické republice vyvolalo určité pobouření.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...