mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Slavní pacienti

 
 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 108, 2016/2

Řada lidí touží po slávě, a nikdy jí nedosáhne. Jiní by raději žili své poklidné životy, ale sláva si je přesto mimoděk najde. Do této skupiny patří i ti, kteří prosluli vinou svého zdravotního stavu. Souhrou šťastných, častěji však nešťastných náhod umožnili posunutí hranic našeho poznání.

Dennodenně se stovky anonymních dobrovolníků po celém světě účastní farmaceutického a lékařského výzkumu. Většina z nich skončí přinejlepším jako pár řádků tabulky v elektronické příloze vědecké publikace. Několik málo se jich ale nachomýtne i ke skutečně přelomovým okamžikům a jejich jméno a životní příběh pak vstoupí do historie vědy. Připomeňme si nyní několik takových případů, často dojemných.

Průlomová operace

Vezměme si třeba první úspěšnou transplantaci srdce, jež proběhla 3. prosince 1967 v Groote Schuur Hospital v Kapském Městě. [1] K té byl třeba nejen tým doktora Christiaana Barnarda, ale v příhodnou chvíli i vhodný dárce (pětadvacetiletá Denise Darvallová) a příjemce (čtyřiapadesátiletý Louis Washkansky). Na jedné straně tak stál postarší Washkansky, původem litevský Žid po třech infarktech, na druhé nebohá Denise, kterou předchozího odpoledne přejel opilý řidič, když se s matkou vypravila do cukrárny pro dort. Matka byla mrtvá na místě, Denise ještě převezli do nemocnice, kde ale oživovací pokusy selhaly kvůli nevratnému poškození mozku. Tragická zpráva pro zbytek rodiny Darvallových se zároveň stala mimořádnou příležitostí pro doktora Barnarda a nadějí pro pana Washkanského.

Na druhý den obletěly svět fotografie usměvavého Washkanského, který se po devítihodinové operaci probudil z narkózy s novým srdcem. Náhradního orgánu ani nového postavení celebrity si však neužil ani do Vánoc. Ze strachu, že tělo transplantát odmítne, nasadili lékaři Washkanskému příliš silná imunosupresiva, která oslabila jeho obranyschopnost natolik, že nakonec podlehl zápalu plic. Důležité varování pro všechny následovatele.

Šťastnější budoucnost čekala desetiletého Jonathana van Wyka, který získal Denisinu ledvinu. Přestože taková transplantace už tou dobou nebyla nikterak průlomová, pozornost místních médií přece jen vzbudila. Orgán bělošky byl totiž voperován „barevnému“ chlapci, což v tehdejší Jihoafrické republice vyvolalo určité pobouření.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...