Nové prvky
| 8. 12. 20161946:
Nové prvky, kterých příroda našeho pozemského světa nezná, t. zv. transurany (protože následují v Mendělejevově tabulce prvků za posledním prvkem v přírodě se vyskytujícím), které posloužily lidstvu k dočasné spáse, ale stále temně hrozí konečnou zkázou, nevezme-li si člověk, již dnes v mnohém chtějící rovnat se Stvořiteli, i jeho neskonalou moudrost a dobrotivost za vzor, byly pokřtěny takto: Prvek č. 93 NEPTUNIUM (Np) a 94 PLUTONIUM (Pu). Obě jména přiléhavě naznačují ďábelskost síly v nich sídlící. Další dva prvky, dosud člověkem stvořené, a to v poslední době, byly nazvány: č. 95 AMERICIUM (Am) a CURIUM (Cm) na počest Ameriky, která se nejvíce o jejich vznik přičinila, a Mme Curie-ové, která svým objevem radia první nastoupila cestu, jež dnes dospěla k jejich objevu a stvoření. Staré sny alchymistů byly již předstiženy. Zdalipak si to uvědomujeme?
h. (Vesmír 25, 68, 1946/3-4)
2016:
Základem atomové bomby Fat Man, která 9. srpna 1945 zničila Nagasaki, byl prvek, který v té době ještě neměl oficiální jméno. A kdyby jen to. Téměř nikdo netušil o jeho existenci. Plutonium (stejně jako neptunium) poprvé připravili fyzikové z Kalifornské univerzity v Berkeley už v roce 1940, americium a curium v roce 1944, svět se o nich ale dozvěděl až několik měsíců po japonské kapitulaci.
Tři články informující o přípravě a vlastnostech plutonia, označovaného tehdy ještě pouze jako „prvek 94“, byly přijaty k publikaci v časopise Physical Review v lednu, březnu a prosinci 1941. Vyšly však společně až 1. dubna 1946. Každý z nich byl zakončen poznámkou: „Tento dopis byl přijat k publikaci k uvedenému datu, ale byl dobrovolně pozdržen až do konce války.“ V době svého vzniku byly informace v článcích obsažené až příliš výbušné.
Objev neptunia coby prvního transuranu jako první oznámil už roku 1934 český inženýr Odolen Koblic, ředitel jáchymovské továrny na uranové barvy. Prvek údajně přítomný ve výluhu z praženého smolince pojmenoval bohemium, ale ukázalo se, že jde o směs solí stříbra, wolframu a vanadu.
-ov-
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [249,5 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.