Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Elementárně o částicích

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 736, 2016/12

Když na dotaz týkající se mé práce odpovím: „Částice,“ objeví se ve tváři tazatele překvapení s příměsí obdivu, které mě nutí dopovědět: „Ne fyzikální, ten slovní druh.“ Tato odpověď ho pak uvede do rozpaků. Nevybaví si totiž nic víc než několik slov ať, kéž, nechť.

Jsou ještě další? A co jsou vlastně zač?

Částice jako nejmladší slovní druh zatím trápí i odborníky. Jejich zkoumání znesnadňuje už jen to, že jsou typické pro mluvený jazyk a často se shodují s jinými slovy. Popsat je bývá tak obtížné, že se mluvnice uchylují k definicím pomocí negativního vymezení. Částice nepojmenovávají věci, osoby, vlastnosti, počty, okolnosti ani děje (jako podstatná a přídavná jména, číslovky, příslovce či slovesa) a ani je nezastupují (jako zájmena), nespojují slova a věty (jako spojky), nepojí se s ničím pádovou vazbou (jako předložky), ba ani nenahrazují celé věty (jako citoslovce). Je to ten zbytek, na první pohled řada nesourodých slov. Společné ale mají to, že vyjadřují postoj mluvčího.

Lingvistické nejasnosti ovšem nijak nebrání rodilým mluvčím, aby částicím rozuměli a uměli je používat. Někdy vlastně tedy téměř až nadužívat.

Mluvčí mohou částicí např.:

  • strukturovat svůj projev nebo v něm něco zdůraznit: Dále se zaměříme zejména na částice.
  • doplnit větu o své vnímání časové relativity: Dozvěděl se to včera. Dozvěděl se to teprve včera.
  • vyjádřit své hodnocení něčeho: Sparta bohudík vyhrála. Sparta bohužel vyhrála.
  • naznačit míru jistoty: To je asi dobrý příklad. Tohle je určitě nejlepší příklad!
  • upřesnit otázku, rozkaz, zvolání: Zdá se to jasnější, že? Vždyť jsem to říkala!
  • vyplnit, tzv. „vycpat“, proluku v toku plynulé řeči: To se jako stává řečníkům prostě běžně.

Tyto příklady myslím jasně ukazují, že částice všichni důvěrně známe a že bychom se bez nich neobešli, protože často právě tato nenápadná slůvka mohou mít zásadní dopad na vyznění celého sdělení. Nezbývá než doufat, že díky podrobnému slovníkovému zpracování se částice dostanou do povědomí mluvčích i jinak než jen ve formě vyprázdněného zaklínadla ať, kéž, nechť.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Barbora Štěpánková

Mgr. Barbora Štěpánková, Ph.D., (*1977) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).
Štěpánková Barbora

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné