Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Elementárně o částicích

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 736, 2016/12

Když na dotaz týkající se mé práce odpovím: „Částice,“ objeví se ve tváři tazatele překvapení s příměsí obdivu, které mě nutí dopovědět: „Ne fyzikální, ten slovní druh.“ Tato odpověď ho pak uvede do rozpaků. Nevybaví si totiž nic víc než několik slov ať, kéž, nechť.

Jsou ještě další? A co jsou vlastně zač?

Částice jako nejmladší slovní druh zatím trápí i odborníky. Jejich zkoumání znesnadňuje už jen to, že jsou typické pro mluvený jazyk a často se shodují s jinými slovy. Popsat je bývá tak obtížné, že se mluvnice uchylují k definicím pomocí negativního vymezení. Částice nepojmenovávají věci, osoby, vlastnosti, počty, okolnosti ani děje (jako podstatná a přídavná jména, číslovky, příslovce či slovesa) a ani je nezastupují (jako zájmena), nespojují slova a věty (jako spojky), nepojí se s ničím pádovou vazbou (jako předložky), ba ani nenahrazují celé věty (jako citoslovce). Je to ten zbytek, na první pohled řada nesourodých slov. Společné ale mají to, že vyjadřují postoj mluvčího.

Lingvistické nejasnosti ovšem nijak nebrání rodilým mluvčím, aby částicím rozuměli a uměli je používat. Někdy vlastně tedy téměř až nadužívat.

Mluvčí mohou částicí např.:

  • strukturovat svůj projev nebo v něm něco zdůraznit: Dále se zaměříme zejména na částice.
  • doplnit větu o své vnímání časové relativity: Dozvěděl se to včera. Dozvěděl se to teprve včera.
  • vyjádřit své hodnocení něčeho: Sparta bohudík vyhrála. Sparta bohužel vyhrála.
  • naznačit míru jistoty: To je asi dobrý příklad. Tohle je určitě nejlepší příklad!
  • upřesnit otázku, rozkaz, zvolání: Zdá se to jasnější, že? Vždyť jsem to říkala!
  • vyplnit, tzv. „vycpat“, proluku v toku plynulé řeči: To se jako stává řečníkům prostě běžně.

Tyto příklady myslím jasně ukazují, že částice všichni důvěrně známe a že bychom se bez nich neobešli, protože často právě tato nenápadná slůvka mohou mít zásadní dopad na vyznění celého sdělení. Nezbývá než doufat, že díky podrobnému slovníkovému zpracování se částice dostanou do povědomí mluvčích i jinak než jen ve formě vyprázdněného zaklínadla ať, kéž, nechť.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Barbora Štěpánková

Mgr. Barbora Štěpánková, Ph.D., (*1977) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).
Štěpánková Barbora

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.