i

Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Brána zvěda

Pozapomenutý staroegyptský hromadný hrob
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 706, 2016/12

„Vznešená mumie tohoto krále byla celá pokryta zlatem a stříbrem, zatímco rakev byla vyložena všemi druhy drahokamů. Vzali jsme zlato, které jsme nalezli na vznešené mumii tohoto boha, jeho amulety v podobě očí a ozdoby, které měl na krku a obinadlech, v nichž ležel. Nalezli jsme královskou manželku podobně ozdobenou a také jsme vzali všechno, co jsme na ní nalezli…“

(Abbottův papyrus, kolem roku 1122 př. n. l.)

Důležitým předpokladem trvání nerušeného posmrtného života bylo podle představ starověkých Egypťanů zachování těla zemřelého, které mělo bezpečně a „navěky“ spočívat v hrobce. Již ve starověku však mumie zesnulých panovníků, členů jejich rodin a příslušníků společenské elity neochránily ani mastaby s pohřebními komorami umístěnými v hlubokém podzemí, ani monumentální pyramidy, skalní hrobky či důmyslné šachtové hroby. Jejich organizované vylupování dosáhlo vrcholu za vlády posledních Ramessovců ve 12. a 11. století př. n. l. Tehdy se egyptští kněží v thébské oblasti rozhodli zachránit královské a kněžské mumie a tajně je přemístili do hromadných skrýší.

Nejohroženější byly mumie vládců pohřbených během pětisetletého období Nové říše (1569–1081 př. n. l.) v 62 skalních hrobkách v proslulém Údolí králů na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru. Vyloupení a znesvěcení hrobky se ve starověkém Egyptě trestalo smrtí a pachatel byl navždy zbaven možnosti vstoupit do Usirova věčného království. Vábení šperků a drahocenné pohřební výbavy přesto bylo silnější, zvláště v dobách oslabení ústřední královské moci a státní správy, kdy bujela korupce, společenské nepokoje byly běžné a ochrana pohřebišť byla omezená. Podrobnosti se dovídáme ze zajímavého souboru papyrů pocházejících z časů vlády Ramesse IX.1) a Ramesse XI.2) Obsahují výsledky inspekcí v hrobkách, seznamy zajištěné kořisti i podezřelých a záznamy soudních procesů s vykradači (obr. 2).

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (*1952) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Je členem Českého egyptologického ústavu UK a pravidelně se podílí na organizování jeho archeologických expedic do Abúsíru. Zabývá se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednáší na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starém Egyptě
Vachala Břetislav

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné