i

Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Brána zvěda

Pozapomenutý staroegyptský hromadný hrob
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 706, 2016/12

„Vznešená mumie tohoto krále byla celá pokryta zlatem a stříbrem, zatímco rakev byla vyložena všemi druhy drahokamů. Vzali jsme zlato, které jsme nalezli na vznešené mumii tohoto boha, jeho amulety v podobě očí a ozdoby, které měl na krku a obinadlech, v nichž ležel. Nalezli jsme královskou manželku podobně ozdobenou a také jsme vzali všechno, co jsme na ní nalezli…“

(Abbottův papyrus, kolem roku 1122 př. n. l.)

Důležitým předpokladem trvání nerušeného posmrtného života bylo podle představ starověkých Egypťanů zachování těla zemřelého, které mělo bezpečně a „navěky“ spočívat v hrobce. Již ve starověku však mumie zesnulých panovníků, členů jejich rodin a příslušníků společenské elity neochránily ani mastaby s pohřebními komorami umístěnými v hlubokém podzemí, ani monumentální pyramidy, skalní hrobky či důmyslné šachtové hroby. Jejich organizované vylupování dosáhlo vrcholu za vlády posledních Ramessovců ve 12. a 11. století př. n. l. Tehdy se egyptští kněží v thébské oblasti rozhodli zachránit královské a kněžské mumie a tajně je přemístili do hromadných skrýší.

Nejohroženější byly mumie vládců pohřbených během pětisetletého období Nové říše (1569–1081 př. n. l.) v 62 skalních hrobkách v proslulém Údolí králů na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru. Vyloupení a znesvěcení hrobky se ve starověkém Egyptě trestalo smrtí a pachatel byl navždy zbaven možnosti vstoupit do Usirova věčného království. Vábení šperků a drahocenné pohřební výbavy přesto bylo silnější, zvláště v dobách oslabení ústřední královské moci a státní správy, kdy bujela korupce, společenské nepokoje byly běžné a ochrana pohřebišť byla omezená. Podrobnosti se dovídáme ze zajímavého souboru papyrů pocházejících z časů vlády Ramesse IX.1) a Ramesse XI.2) Obsahují výsledky inspekcí v hrobkách, seznamy zajištěné kořisti i podezřelých a záznamy soudních procesů s vykradači (obr. 2).

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (*1952) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Je členem Českého egyptologického ústavu UK a pravidelně se podílí na organizování jeho archeologických expedic do Abúsíru. Zabývá se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednáší na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starém Egyptě
Vachala Břetislav

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné