i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Královna je mrtvá, ať žije královna

aneb Neobvyklé strategie rozmnožování termitů
 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 652, 2016/11

Velká většina mnohobuněčných organismů plodí své potomky s pomocí pohlavního rozmnožování mezi jedinci opačných pohlaví. Toto napohled banální sdělení v sobě skrývá jednu z největších záhad evoluční biologie.

Většině z nás přijde svět sestávající ze samců a samic, kteří se od sebe více či méně odlišují a společně vytvářejí biologický druh, jako normální a jediný možný. Vědecké opodstatnění převahy pohlavního rozmnožování je však poměrně složité. Klasické pohlavní rozmnožování s sebou vedle nesporných přínosů pro genetickou strukturu a zdatnost potomstva i celých populací nese také řadu zjevných nevýhod. V první řadě je to jeho náročnost, která obnáší vybudování složitých mechanismů jak na buněčné úrovni, tak i v životním cyklu a chování; to vše s cílem úspěšně zkombinovat vlastní genetickou výbavu s geny partnera. V řadě druhé se přidávají rizika plynoucí z hledání a získávání partnera, nesnáze s jeho samotným nalezením a pravděpodobnost predace, parazitace či infekce. Největší obtíží pohlavního procesu je však prostý fakt, že každý z rodičů předává svým potomkům pouhou polovinu vlastních genových variant (alel), a navíc pouhá část těchto potomků (samice) přímo produkuje další potomstvo.

Nejběžnější alternativou, která netrpí nedostatky pohlavního rozmnožování, je partenogeneze čili rozmnožování samic s pomocí neoplozených vajíček. Zdaleka ne všechny druhy schopné partenogeneze se však zřekly sexuálního procesu úplně. Některé se partenogeneticky množí jen v krizových situacích, kdy je nouze o partnera, nebo jen v některých populacích a částech svého areálu. Velmi často se naopak setkáme s druhy, které kombinují výhody obou způsobů rozmnožování a partenogenezi s pohlavním rozmnožováním systematicky střídají. Vznikají rozmanité a mnohdy velmi originální smíšené reprodukční strategie.

Termiti – příklad manželské věrnosti?

Nedávné poznatky změnily naši představu o rozmnožovacích strategiích nejstarších zástupců společenského hmyzu – termitů, a to zejména společensky nejvyspělejší a ekologicky nejúspěšnější skupiny, které se historicky říká vyšší termiti (čeleď Termitidae). Právě tyto druhy většina z nás zná jako stavitele složitých, mnohdy obrovských hnízd, jež mohou být obývána až stovkami tisíc, popřípadě miliony obyvatel. O rozmnožování se zpravidla stará jediný pár pohlavních jedinců, král a královna, kteří po svatebním letu společně zakládají kolonii (proto se jim říká primární král a královna) a žijí doživotně zazděni v královské komoře někdy i deset a více let. Královna za tu dobu dramaticky zvětší svůj objem, stane se obrovskou továrnou na výrobu vajíček a král ji pravidelně oplodňuje. Královský pár vyšších termitů je tedy učebnicovým příkladem striktní celoživotní monogamie. Naše nedávná pozorování však ukazují, že představa doživotní věrnosti jediného páru rozhodně neplatí pro všechny druhy. Některé používají velmi odlišnou strategii a kombinují pohlavní rozmnožování s partenogenezí.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Robert Hanus

Mgr. Robert Hanus, Ph.D., (*1977) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., se zabývá chemickou ekologií a biologií termitů.
Hanus Robert

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné