Máme nos – pardon, dva nosy. Proč?
| 6. 10. 2016Dvě oči, uši, plíce, ledviny… Tyto a další orgány známe jako párové, ale o nosu se vždycky hovoří jenom v jednotném čísle, přestože je to také orgán párový.
Jestliže párové orgány pracují víceméně stejně, bude to jistě platit pro pravou i levou stranu nosu. Nebo snad ne? Zkusme prstem (zvnějšku) uzavřít jednu nosní dírku a zvolna dýchejte jen tou druhou. Opakujte postup s opačnou nosní dírkou. Asi 80 % osob zjistí, že jsou vzduchové kanály výkonnostně asymetrické a že jedním z nich proudí víc vzduchu než druhým. Když za pár hodin tento experiment zopakujeme, nebo ho po chvíli provedeme vleže, většina z nás udělá další nečekaný objev: dominantní proud vzduchu se přesunul z jedné strany nosu na druhou. Jestliže bychom použili infračervenou fotografii tváře v zimním dnu (dobrý tip na selfíčko), modrá barva by nám ukázala, že nos a obličej jsou více ochlazovány na straně s větším průchodem vzduchu, a totéž platí pro stejnostrannou polovinu mozku.
Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:
O autorovi
František Vyskočil
Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Doporučujeme
