Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Katastrofa jako impuls

 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 546, 2016/10

V dnešní době naplněné zprávami o katastrofách a „koncích“ civilizací ukazuje článek o největší známé holocenní povodni, že katastrofy mohou pro společnost představovat nový začátek. Společný výzkum geologů, archeologů a antropologů velmi podrobně zmapoval místo a dobu vzniku gigantické povodně na horním toku Žluté řeky v Číně, k níž došlo 1920 let před naším letopočtem. Vše začalo zemětřesením, které pravděpodobně vedlo i k vzniku rozsáhlého sesuvu, jehož více než 200 m vysoká akumulace přehradila na několik měsíců tok Žluté řeky. Nalezené a datované sedimenty dočasného jezera ukazují, že se hráz protrhla až po úplném naplnění. Následná katastrofická povodeň uvolnila nepředstavitelných 11,3 až 16 km3 vody (Orlík, největší vodní nádrž v ČR, má maximální objem 0,7 km3) a její účinky byly patrné více než 2000 km po proudu.

Povodeň vedla k zcela zásadním změnám celého říčního systému – vzniku nových říčních koryt a dlouhodobému zaplavení rozsáhlých částí údolí řeky. Škody, které způsobila tehdejší společnosti, si lze představit jen stěží. Jak hluboce ji poznamenala, dokresluje fakt, že vstoupila do dějin Číny jako Velká povodeň. Její historický popis odpovídá nejnovějším výsledkům geologického výzkumu, který poprvé přináší fyzické důkazy o události, dříve doložené pouze písemným záznamem. Ten se nachází v Knize dokumentů, která byla sepsána přibližně 1300 let po události samotné. Současný výzkum dodává věrohodnost i dalšímu historickému tvrzení, že mytický hrdina Velký Jü zprůchodnil koryto Žluté řeky. Díky úspěšnému zvládnutí této přírodní katastrofy pak založil první čínskou dynastii Sia.

Zdá se, že úsilí zvládnout přírodní katastrofu gigantických rozměrů velmi výrazně zlepšilo fungování společnosti a přispělo k jejímu kvalitativnímu rozvoji. Není proto zřejmě náhoda, že archeologické důkazy v okolí Žluté řeky kladou přechod mezi neolitem a dobou bronzovou do stejného období, kdy došlo k Velké povodni. Výše popsaný sled událostí a jejich souvislost s historickým vývojem čínské společnosti je stále nutné brát s určitou opatrností. V případě jeho správnosti nám ukazuje, s jak obrovskou katastrofou je lidská společnost schopna se vyrovnat.

Wu Q. et al.: Science; DOI: 10.1126/science.aaf0842

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Klimeš

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., (*1975) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a doktorát získal na katedře fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá geomorfologií, a to hlavně mapováním a monitorováním sesuvů ve vybraných částech České republiky. V Peru se dnes věnuje především hodnocení nebezpečí sesuvů v pohořích Cordillera Blanca a Negra, včetně možných dopadů klimatických změn. Hledá nejvhodnější způsoby předávání vědeckých informací lidem ohroženým sesuvy jak v Peru, tak v České republice.
Klimeš Jan

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...