i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Katastrofa jako impuls

 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 546, 2016/10

V dnešní době naplněné zprávami o katastrofách a „koncích“ civilizací ukazuje článek o největší známé holocenní povodni, že katastrofy mohou pro společnost představovat nový začátek. Společný výzkum geologů, archeologů a antropologů velmi podrobně zmapoval místo a dobu vzniku gigantické povodně na horním toku Žluté řeky v Číně, k níž došlo 1920 let před naším letopočtem. Vše začalo zemětřesením, které pravděpodobně vedlo i k vzniku rozsáhlého sesuvu, jehož více než 200 m vysoká akumulace přehradila na několik měsíců tok Žluté řeky. Nalezené a datované sedimenty dočasného jezera ukazují, že se hráz protrhla až po úplném naplnění. Následná katastrofická povodeň uvolnila nepředstavitelných 11,3 až 16 km3 vody (Orlík, největší vodní nádrž v ČR, má maximální objem 0,7 km3) a její účinky byly patrné více než 2000 km po proudu.

Povodeň vedla k zcela zásadním změnám celého říčního systému – vzniku nových říčních koryt a dlouhodobému zaplavení rozsáhlých částí údolí řeky. Škody, které způsobila tehdejší společnosti, si lze představit jen stěží. Jak hluboce ji poznamenala, dokresluje fakt, že vstoupila do dějin Číny jako Velká povodeň. Její historický popis odpovídá nejnovějším výsledkům geologického výzkumu, který poprvé přináší fyzické důkazy o události, dříve doložené pouze písemným záznamem. Ten se nachází v Knize dokumentů, která byla sepsána přibližně 1300 let po události samotné. Současný výzkum dodává věrohodnost i dalšímu historickému tvrzení, že mytický hrdina Velký Jü zprůchodnil koryto Žluté řeky. Díky úspěšnému zvládnutí této přírodní katastrofy pak založil první čínskou dynastii Sia.

Zdá se, že úsilí zvládnout přírodní katastrofu gigantických rozměrů velmi výrazně zlepšilo fungování společnosti a přispělo k jejímu kvalitativnímu rozvoji. Není proto zřejmě náhoda, že archeologické důkazy v okolí Žluté řeky kladou přechod mezi neolitem a dobou bronzovou do stejného období, kdy došlo k Velké povodni. Výše popsaný sled událostí a jejich souvislost s historickým vývojem čínské společnosti je stále nutné brát s určitou opatrností. V případě jeho správnosti nám ukazuje, s jak obrovskou katastrofou je lidská společnost schopna se vyrovnat.

Wu Q. et al.: Science; DOI: 10.1126/science.aaf0842

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Klimeš

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., (*1975) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a doktorát získal na katedře fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá geomorfologií, a to hlavně mapováním a monitorováním sesuvů ve vybraných částech České republiky. V Peru se dnes věnuje především hodnocení nebezpečí sesuvů v pohořích Cordillera Blanca a Negra, včetně možných dopadů klimatických změn. Hledá nejvhodnější způsoby předávání vědeckých informací lidem ohroženým sesuvy jak v Peru, tak v České republice.
Klimeš Jan

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...