i

Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Katastrofa jako impuls

 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 546, 2016/10

V dnešní době naplněné zprávami o katastrofách a „koncích“ civilizací ukazuje článek o největší známé holocenní povodni, že katastrofy mohou pro společnost představovat nový začátek. Společný výzkum geologů, archeologů a antropologů velmi podrobně zmapoval místo a dobu vzniku gigantické povodně na horním toku Žluté řeky v Číně, k níž došlo 1920 let před naším letopočtem. Vše začalo zemětřesením, které pravděpodobně vedlo i k vzniku rozsáhlého sesuvu, jehož více než 200 m vysoká akumulace přehradila na několik měsíců tok Žluté řeky. Nalezené a datované sedimenty dočasného jezera ukazují, že se hráz protrhla až po úplném naplnění. Následná katastrofická povodeň uvolnila nepředstavitelných 11,3 až 16 km3 vody (Orlík, největší vodní nádrž v ČR, má maximální objem 0,7 km3) a její účinky byly patrné více než 2000 km po proudu.

Povodeň vedla k zcela zásadním změnám celého říčního systému – vzniku nových říčních koryt a dlouhodobému zaplavení rozsáhlých částí údolí řeky. Škody, které způsobila tehdejší společnosti, si lze představit jen stěží. Jak hluboce ji poznamenala, dokresluje fakt, že vstoupila do dějin Číny jako Velká povodeň. Její historický popis odpovídá nejnovějším výsledkům geologického výzkumu, který poprvé přináší fyzické důkazy o události, dříve doložené pouze písemným záznamem. Ten se nachází v Knize dokumentů, která byla sepsána přibližně 1300 let po události samotné. Současný výzkum dodává věrohodnost i dalšímu historickému tvrzení, že mytický hrdina Velký Jü zprůchodnil koryto Žluté řeky. Díky úspěšnému zvládnutí této přírodní katastrofy pak založil první čínskou dynastii Sia.

Zdá se, že úsilí zvládnout přírodní katastrofu gigantických rozměrů velmi výrazně zlepšilo fungování společnosti a přispělo k jejímu kvalitativnímu rozvoji. Není proto zřejmě náhoda, že archeologické důkazy v okolí Žluté řeky kladou přechod mezi neolitem a dobou bronzovou do stejného období, kdy došlo k Velké povodni. Výše popsaný sled událostí a jejich souvislost s historickým vývojem čínské společnosti je stále nutné brát s určitou opatrností. V případě jeho správnosti nám ukazuje, s jak obrovskou katastrofou je lidská společnost schopna se vyrovnat.

Wu Q. et al.: Science; DOI: 10.1126/science.aaf0842

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Klimeš

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., (*1975) vystudoval PřF UP v Olomouci a doktorát získal na katedře fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá mapováním a monitorováním sesuvů ve vybraných částech České republiky. V Peru se dnes věnuje především hodnocení nebezpečí sesuvů v okolí inckého města Machu Picchu a v pohořích Cordillera Blanca a Negra.
Klimeš Jan

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné