Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ženy ve víru války

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 44, 2016/1

Druhá světová válka, protektorát Čechy a Morava přinesly velké změny do obyčejného života všech lidí. Vůči dvěma protipólům – kolaboraci a odboji – se vymezovali nejen muži, hlavní aktéři veřejného života, ale i ženy. Jejich osudy byly mnohdy velmi pohnuté. Na obou stranách „barikády“.

Smutný byl i životní příběh herečky Zdeny Kavkové–Innemannové (9. července 1896, Praha – 1. prosince 1965, Praha). Ačkoliv dnes se o ní už mnoho neví, svého času byla výraznou herečkou, jednou z prvních filmových „star“. Debutovala ve dvaceti letech jako květinářka ve filmu Zlaté srdéčko a tento němý film odstartoval její zářivou kariéru. Stala se často obsazovanou a oblíbenou hvězdou, k čemuž jí pomáhala i její krása, představující jakýsi ideál dvacátých až třicátých let 20. století; však také nejčastěji ztvárňovala dívčí milovnické role.

Svoji první velkou roli si zahrála ve Slavínského filmu Zlatá žena, objevovala se i vedle takových hvězd, jakými byly Vlasta Burian, Karel Hašler či Antonie Nedošínská. U filmu poznala také svého budoucího manžela, režiséra Svatopluka Innemanna. Titulní role dostala i ve filmech Červená karkulka, Děvče ze Stříbrné hranice, Falešná kočička, asi nejvýraznější úspěch pak slavila v hlavní roli ve filmu Vaňousek a Stázička, kde hrála po boku Adolfa Branalda.

Nástup zvukového filmu ale herečce v další kariéře příliš nepřál. Jak zajímavý byl její mimický projev, který byl základem němého filmu, tak nežádaným se stával její specifický hlas a projev ve filmu zvukovém a její popularita velice rychle klesala. V třicátých letech si zahrála už jen v osmi filmech a od roku 1936 se Zdena Kavková ve filmu již neobjevila a dále se věnovala jen divadlu. Působila v Divadle na Vinohradech a také v Uranii.

Prokletá rasa?

Zajímavou životní roli však Kavkové přinesla německá okupace. Dne 12. února 1940 se manželé Innemannovi stali členy fašistické organizace Vlajka, jedné z čelných kolaborantských organizací. Později z ní sice vystoupili, ale jen proto, že jim bylo 20. listopadu 1940 přiznáno německé státní občanství. Od roku 1940 také psali do extremistického časopisu Arijský boj.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Blanka Jedličková

Mgr. Blanka Jedličková vystudovala v rámci programu Historické vědy obor Kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice. Zde působí jako doktorandka, pracuje též v Historickém ústavu AV ČR. Nakladatelství Academia vydalo letos její knihu Ženy na rozcestí, kde se věnuje životu zejména žen v době protektorátu, v rámci vítězství v 2. ročníku studentské soutěže, jejímž záměrem je dát možnost mladým, ještě neobjeveným autorům vydat svou magisterskou práci a pro čtenáře objevit nový talent české vědy.
Jedličková Blanka

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné