Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Ženy ve víru války

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 44, 2016/1

Druhá světová válka, protektorát Čechy a Morava přinesly velké změny do obyčejného života všech lidí. Vůči dvěma protipólům – kolaboraci a odboji – se vymezovali nejen muži, hlavní aktéři veřejného života, ale i ženy. Jejich osudy byly mnohdy velmi pohnuté. Na obou stranách „barikády“.

Smutný byl i životní příběh herečky Zdeny Kavkové–Innemannové (9. července 1896, Praha – 1. prosince 1965, Praha). Ačkoliv dnes se o ní už mnoho neví, svého času byla výraznou herečkou, jednou z prvních filmových „star“. Debutovala ve dvaceti letech jako květinářka ve filmu Zlaté srdéčko a tento němý film odstartoval její zářivou kariéru. Stala se často obsazovanou a oblíbenou hvězdou, k čemuž jí pomáhala i její krása, představující jakýsi ideál dvacátých až třicátých let 20. století; však také nejčastěji ztvárňovala dívčí milovnické role.

Svoji první velkou roli si zahrála ve Slavínského filmu Zlatá žena, objevovala se i vedle takových hvězd, jakými byly Vlasta Burian, Karel Hašler či Antonie Nedošínská. U filmu poznala také svého budoucího manžela, režiséra Svatopluka Innemanna. Titulní role dostala i ve filmech Červená karkulka, Děvče ze Stříbrné hranice, Falešná kočička, asi nejvýraznější úspěch pak slavila v hlavní roli ve filmu Vaňousek a Stázička, kde hrála po boku Adolfa Branalda.

Nástup zvukového filmu ale herečce v další kariéře příliš nepřál. Jak zajímavý byl její mimický projev, který byl základem němého filmu, tak nežádaným se stával její specifický hlas a projev ve filmu zvukovém a její popularita velice rychle klesala. V třicátých letech si zahrála už jen v osmi filmech a od roku 1936 se Zdena Kavková ve filmu již neobjevila a dále se věnovala jen divadlu. Působila v Divadle na Vinohradech a také v Uranii.

Prokletá rasa?

Zajímavou životní roli však Kavkové přinesla německá okupace. Dne 12. února 1940 se manželé Innemannovi stali členy fašistické organizace Vlajka, jedné z čelných kolaborantských organizací. Později z ní sice vystoupili, ale jen proto, že jim bylo 20. listopadu 1940 přiznáno německé státní občanství. Od roku 1940 také psali do extremistického časopisu Arijský boj.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Blanka Jedličková

Mgr. Blanka Jedličková vystudovala v rámci programu Historické vědy obor Kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice. Zde působí jako doktorandka, pracuje též v Historickém ústavu AV ČR. Nakladatelství Academia vydalo letos její knihu Ženy na rozcestí, kde se věnuje životu zejména žen v době protektorátu, v rámci vítězství v 2. ročníku studentské soutěže, jejímž záměrem je dát možnost mladým, ještě neobjeveným autorům vydat svou magisterskou práci a pro čtenáře objevit nový talent české vědy.
Jedličková Blanka

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...