Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Ženy ve víru války

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 44, 2016/1

Druhá světová válka, protektorát Čechy a Morava přinesly velké změny do obyčejného života všech lidí. Vůči dvěma protipólům – kolaboraci a odboji – se vymezovali nejen muži, hlavní aktéři veřejného života, ale i ženy. Jejich osudy byly mnohdy velmi pohnuté. Na obou stranách „barikády“.

Smutný byl i životní příběh herečky Zdeny Kavkové–Innemannové (9. července 1896, Praha – 1. prosince 1965, Praha). Ačkoliv dnes se o ní už mnoho neví, svého času byla výraznou herečkou, jednou z prvních filmových „star“. Debutovala ve dvaceti letech jako květinářka ve filmu Zlaté srdéčko a tento němý film odstartoval její zářivou kariéru. Stala se často obsazovanou a oblíbenou hvězdou, k čemuž jí pomáhala i její krása, představující jakýsi ideál dvacátých až třicátých let 20. století; však také nejčastěji ztvárňovala dívčí milovnické role.

Svoji první velkou roli si zahrála ve Slavínského filmu Zlatá žena, objevovala se i vedle takových hvězd, jakými byly Vlasta Burian, Karel Hašler či Antonie Nedošínská. U filmu poznala také svého budoucího manžela, režiséra Svatopluka Innemanna. Titulní role dostala i ve filmech Červená karkulka, Děvče ze Stříbrné hranice, Falešná kočička, asi nejvýraznější úspěch pak slavila v hlavní roli ve filmu Vaňousek a Stázička, kde hrála po boku Adolfa Branalda.

Nástup zvukového filmu ale herečce v další kariéře příliš nepřál. Jak zajímavý byl její mimický projev, který byl základem němého filmu, tak nežádaným se stával její specifický hlas a projev ve filmu zvukovém a její popularita velice rychle klesala. V třicátých letech si zahrála už jen v osmi filmech a od roku 1936 se Zdena Kavková ve filmu již neobjevila a dále se věnovala jen divadlu. Působila v Divadle na Vinohradech a také v Uranii.

Prokletá rasa?

Zajímavou životní roli však Kavkové přinesla německá okupace. Dne 12. února 1940 se manželé Innemannovi stali členy fašistické organizace Vlajka, jedné z čelných kolaborantských organizací. Později z ní sice vystoupili, ale jen proto, že jim bylo 20. listopadu 1940 přiznáno německé státní občanství. Od roku 1940 také psali do extremistického časopisu Arijský boj.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Blanka Jedličková

Mgr. Blanka Jedličková vystudovala v rámci programu Historické vědy obor Kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice. Zde působí jako doktorandka, pracuje též v Historickém ústavu AV ČR. Nakladatelství Academia vydalo letos její knihu Ženy na rozcestí, kde se věnuje životu zejména žen v době protektorátu, v rámci vítězství v 2. ročníku studentské soutěže, jejímž záměrem je dát možnost mladým, ještě neobjeveným autorům vydat svou magisterskou práci a pro čtenáře objevit nový talent české vědy.
Jedličková Blanka

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....