Marsův prstenec
| 7. 1. 2016 | Vesmír 95, 9, 2016/1
Zatímco měsíc se od Země o několik centimetrů ročně vzdaluje, větší z dvou Marsových měsíců, Phobos, se ke „své“ planetě zvolna po spirále blíží. Geologové z Kalifornské univerzity v Berkeley spočítali, že za 20 až 40 milionů let podlehne slapovým silám a z jeho fragmentů vznikne prstenec s podobnou hustotou jako prstence okolo Saturnu. Vydrží milion až sto milionů let, podle toho, v jaké výšce k rozpadu dojde.
DOI: 10.1038/ngeo2583
Ke stažení
článek ve formátu pdf [312,03 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Život na hraně
Jan Černý | 1. 6. 2026
Zvládnou přežít globální zalednění, masivní vulkanismus nebo změnu složení atmosféry. Odolným formám života se daří uspět většinou díky značné...