Marsův prstenec
| 7. 1. 2016 | Vesmír 95, 9, 2016/1
Zatímco měsíc se od Země o několik centimetrů ročně vzdaluje, větší z dvou Marsových měsíců, Phobos, se ke „své“ planetě zvolna po spirále blíží. Geologové z Kalifornské univerzity v Berkeley spočítali, že za 20 až 40 milionů let podlehne slapovým silám a z jeho fragmentů vznikne prstenec s podobnou hustotou jako prstence okolo Saturnu. Vydrží milion až sto milionů let, podle toho, v jaké výšce k rozpadu dojde.
DOI: 10.1038/ngeo2583
Ke stažení
článek ve formátu pdf [312,03 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Temní architekti tání 
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů
Petr Slavíček, Ondřej Šráček | 2. 2. 2026
Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné 
Miloslav Polášek | 2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...
















