Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Dlouhé šachové partie s parazity

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 48, 2016/1

V čem spočívá zásluha letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu a nesporný význam jejich objevů? Proč z celé řady anthelmintik a antimalarik právě tato dvě zachránila milionům

Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu letos komise rozdělila mezi dvojici William Cecil Campbell a Satoshi Ōmura a čínskou farmakoložku Youyou Tu (Joujou Tchu). Ocenila objev účinných antiparazitárních léků, v prvním případě avermektinu a jeho derivátů, jež působí hlavně proti parazitickým hlísticím (Nematoda), a v druhém případě artemisinu a jeho derivátů účinných proti malarickým plasmodiím.

V obou případech se zdůvodnění běžně interpretuje nesprávně: „za novou léčbu”. Do jaké míry je skutečně nová?

Campbell vytvořil ivermektin, polosyntetickou verzi avermektinu B, již počátkem sedmdesátých let 20. století. Původní avermektiny byly získány z kultur Streptomyces avermitilis, které Ōmura poskytl spolu s dalšími kulturami půdních streptomycet produkujících biologicky účinné látky Campbellovi a laboratořím firmy Merck.

Avermektiny se dodnes získávají ze streptomycet, ivermektin se pak z nich vyrábí selektivní katalytickou hydrogenací.

I artemisin (v anglické literatuře artemisinin) byl získán již v sedmdesátých letech, ale jeho zdroj, pelyněk roční (Artemisia annua), byl v tradiční čínské medicíně proti malárii užíván již po staletí (první písemná zmínka o jeho použití proti horečce se objevila již v r. 340 n. l.).

O tom, jak doktorka Tu hledala potenciální antimalarika ve starých čínských textech, se zmiňovala různá média. Dodnes se artemisin získává i z pelyňku, ale především se jeho prekursor produkuje pomocí geneticky modifikovaných kvasinek v bioreaktorech a z něj se pak připravuje řada polosyntetických derivátů (arthemeter, artesunát, dihydroartemisinin atd.).

Proč právě tyto dvě látky z celé řady anthelmintik a antimalarik zachránily život a zdraví milionům lidí?

Závody parazitů a lidí

Parazitické organismy zápolí se svými hostiteli a výrazně tím ovlivňují evoluci všeho živého (teorie červené či šachové královny je všeobecně známa a akceptována – např. T. Grim: Sex, pokrok a evoluční závody, Vesmír 78, 700, 1999/12). Člověk se svými parazity a s parazity domestikovaných zvířat soupeří ještě na jiném kolbišti. Toto soupeření je velmi nesportovní: používají se především chemické zbraně.

Podobenství s Carrollovou královnou, která musí stále běžet, aby se na pohybující se zemi mohla na chvilku zastavit, však vystihuje situaci i v tomto případě. Vymýšlíme stále nová terapeutika (či znovuobjevujeme ta pozapomenutá), ale parazitické organismy se jim různou rychlostí přizpůsobují.

 

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Nobelovy ceny

O autorovi

Oleg Ditrich

RNDr. Oleg Ditrich, CSc., (*1953) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnešní Masarykovy univerzity) v Brně. V Centru polární ekologie a na katedře parazitologie na Přírodovědecké fakultě JU se zabývá parazitologií, včetně biologie parazitů polárních oblastí.
Ditrich Oleg

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...